Strach při běhání

Běhám po lese. Brzo ráno nebo později večer.

bojím a proto sebou vláčím pepřák

Vůbec - běhám v parku, kde jsou samý lidi takže kdyby něco, jsou tam lidi A mám i MP3

Dobrý téma, já běhám vždy do lesa ke studánce a zpět. Před dvěma dny jsem šla běhat v 8, takže se brzo stmívá. Když jsem běžela v lese, stálo tam nastartovaný auto a nikdo nikde, jsem si řekla že jen někdo šel na záchod a běžela klidně dál. Ale když jsem se přibližně po dvaceti minutách vracela zpět a už byla skoro tma, tak tam auto bylo pořád. To fakt nikomu nepřeji, sluchátka vyndaný, pocit že jakýkoliv stín je člověk, pepřák odjištěnej v ruce a běžela domů snad nejrychleji v životě. Fakt hodně blbej pocit. Naštěstí se nic nestalo, ale kdoví. Od té doby jsem ještě běhat nebyla Už jedině za světla.

Reaguji na Comslie: Na to fakt bacha. Já kolikrát potkám auto odstavený, ale většinou je to myslivec. A běhám vždy se psem. S ním se cítím bezpečnější.
Jinak já dneska jela na kole a počkal si na mě úchylák. Dojel mě na kole a začal mít dotěrný otázky, tak jsem zabrala a už nestíhal mluvit. Nic mě teda neudělal, ale byl to nějakej psychopat. Já už jsem si na to zvykla, že je přitahuju.

Reaguji na redzac:

A pejska nemáš?? Já když sebou vezmu ty svoje dva, je po strachu. Ale jinak jsem taky párkrát chytla sama stmívání v lese a opravdu nic moc...

Reaguji na Lady Lili:
bohužel ne ...
to ti závidím, ty tě vytáhnou ven, i když se ti moc nechce...

Občas mě to takhle napadlo, protože běhám v lese a různě daleko od civilizace (parky nemáme), ještě k tomu s hudbou, ale vždycky beru pepřák pro jistotu...i když, už dvakrát se mi stalo, že jsem narazila na divné týpky, jeden se mě dokonce ptal, jestli se nebojím, že mě někdo znásilní...asi přestanu riskovat a na nějaké běhání se vyprdnu ://

Samotnou mě to nikdy nenapadlo, ale už se mě na to pár lidí ptalo, když jsem řekla, že chodím běhat do lesa ( i když v Praze) dopoledne, a že je tam krásnej klid, protože nikde nikdo není Brala jsem to jako výhodu a ono ejhle, abych se začala bát, nějakýho úchyláka tu občas máme.. na druhou stranu když už někoho potkám, tak to jsou samé maminky s kočárkama, ty jsou na tom možná ještě hůř..

Dávám na šestej smysl a ten mě nikde o samotě běhat nenechá Řeším to běžeckou dráhou na venkovním hřišti nebo fitkem

Já šla dneska ráno v 7 běhat se psem a potkala jsem divoký prasata. Poprvé za x roků, co tam běhám. Tak jsem se musela otočit a běžet domů. Lepší potkat prasata, než úchyla.

))))))))))))))))

Toho se taky bojím, nebo se bojím že omdlím (když běhám a je špatný tlak a teplo). Ale běhám ve Stromovce, kde jsou lidi snad 24 hodin denně

Já běhám nejčastěji s přítelem nebo s kamarádkou - to mi je jedno kdy a kde běžíme, ale když běžím sama, tak to musí být za světla a nejlíp někde v parku, kde jsou lidi. Když jsem dřív běhala sama i do lesa, tak jsem se akorát celou cestu otáčela a koukala, kdo mě sleduje, tak už tam radši neběhám. Navíc tam nikdy nevíte, co se vám může stát - stačí zakopnout o kořen a letíte, ani nevíte jak. Já tam jednou šlápnula na větev, která se mi zabodla do druhé nohy a do teď tam mám jizvu. Nic příjemného. Takže radši do parku.

Po přečtení téhle diskuze už asi nikdy v životě nepůjdu běhat!(smile) Já teda běhám vždycky jenom sama, vždycky jenom do lesa a vždycky se sluchátkama na uších, takže se teďka docela divím, že jsem ještě neznásilněná a nerozřezaná někde v příkopu doma s nohama v teple. Asi si nějakou šikovnou věcičku budu muset pořídit. Vážně jste mi nahnaly strach holky! Jinak co doporučujete na případnou obranu? Běhám většinou v legínách, které nemají kapsy, takže něco malého, nenáročného na skladovaní a hlavně účinného.