Trápí mě můj přítel. Chodíme spolu přes 2,5 roku. Je mi 20, příteli 23. Skvěle si rozumíme, dokážeme si skvěle povykládat o všem možném i nemožném, ale bohužel nastává občas i situace, kdy se cítím jako partnerova přítěž. Přítelovi jsem říkala, že mi vadí, že nedokáže moc projevit city, vadí mi, že je sobecký občas. Vadí mi, že přílet nemá na mě moc času. Chápu, že chodí do práce, ale pokud si udělá čas na kamarády, může přece i na mě. Přítel i přesto, že se nevídáme moc často, raději sleduje hokej sám, beze mě. I když já sama mám hokej ráda a chtěla jsem ho sledovat s ním, ale ne přítel musel jít domů. Dokonce ho volal i můj tatínek, ale na to přítel odpověděl, že máme malou televizi, že by na ni hokej neviděl. Toto mě přijde vrchol, takové výmluvy. Neustále se podobné situace opakují. Vždy si to s přítelem vyříkáme, on slíbí, že s tím něco bude dělat, opravdu se snaží, ale za týden je to vše zpět, ve starých kolejích. S přítelem se vídám 2-3 týdně, většinou jen o víkendu. Když jsem na něho naštvaná a chci to vyřešit, tak mi řekne jen: "tak nebuď naštvaná", ale už s tím dál nic nedělá. Když to chci řešit, řekne, že musí do práce, nebo, že musí jít jíst. Na to se vymlouvá několikrát denně, řešíme problém, ale přítel musí už končit, musí pojíst... Když jsem to chtěla řešit, nezvedal mi telefony, ale napsal mi na to jen, že nestíhá, že musí letět.
Také se stává, že většinou chyby, co mu vyčítám, hned obrátí proti mě, že mu vadí, že vidím chyby jen v něm, ale je opravdu chyba chtít se s přítelem více vídat? Říkala jsem mu, že mě chybí obejmutí, sem tam nějaké hezké slůvka... na to mi řekne, že mě je říká, ale já hned na to zapomenu.. Já sama, bych pro něho udělala cokoliv, do práce mu sem tam něco uvařím, starám se o něho, vždy mu napíšu něco pěkného. Opravdu už nevím co dělat. Očividně se přítel nezmění. Ale na druhou stranu mě štve, že si skvěle rozumíme, akorát řešíme pořád dokola, tento problém. Když řeknu přítelovi, že mě to nebaví, odpoví, že ho to taky nebaví toto řešit. Když už máš snahu se nějak k problému vyjádřit, vždy ty problémy otočí na mě. Nebaví mě to. Co si o tom myslíte? Co s takovým přítelem dělat?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Má to cenu? Co mám dělat, či zlepšit? Je to pouze má chyba nebo chyba přítele?
Poslat SZReaguji na ILChazz: Po několika hodinách, co jsem se neozývala přítelovi. Mi psal, jestli spím nebo ne, že čeká před barákem. Opravdu tam čekal 
docela jsem se divila, ale potěšilo mě to. Přítel, dojel za mnou se usmířit a nechce, abych byla naštvaná. Co mě ale trochu zaráží, je to, že ho nějak moc nezajímá můj názor. V takových poměrně důležitých věcech. Jako je půjčka, koupě nového auta a tak. Mrzí mě, že ho nenapadne samotného vzít si dovolenou a jet někam spolu, ale když potřebuje jeho kamarád něco, tak to už jde si vzít dovolenou. Mám z toho velmi smíšené pocity.
Cituji verka.matej: Jde o to, že mi přijde, že ultimátum nepomáhá, jelikož dává vinu pořád jen mě, neuvědomí si sám chybu.
Ultimáta se nedávají ,nic neřeší jen zbytečně vyhrocují a nikam nevedou. Píšeš , že dává pořád jen vinu on tobě , ale z toho co tu píšeš ho na oplátku ty viníš také. Pokud si 2 nerozumí je nemožné to změnitl. Lepší alternativa je rozchod a najít si takový protějšek, který bude s tebou více kompatibilní.
Reaguji na mikkýsek: Viním ho z věcí, které se mi nelíbí a myslím, že většině by se také nelíbili. On mě viní ze stejných věcí, jako já ho, ale neprávem. A to jsem člověk, co svou chybu uzná a snaží se s tím něco dělat. Jak jste si mohla všimnout už v nadpisu.
Reaguji na larna: Bohužel je to nejspíš tak jak to píšete. Včera jsme si s přítelem večer volali. A bohužel to nebylo žádné, jak se máš a copak budeš zítra dělat. Ale jen se vztekal, že musí brzo vstávat (ráno jede s kamarádem do Polska) a že chce jít spát, když jsem mu říkala, že mě to trápí pořád. Tak mi říkal, že si myslel, že když včera dojel, že to bude v pohodě, ale že není, že vyhledávám další a další problémy. Pak jsem říkala, že jsme si to nestihli vyříkat a rozumně se domluvit, na to mi odpověděl, že zítra to vyřešíme. Tak jsem mu řekla, že zítra nemám čas. Odpověděl mi na to, že tak až si ho udělám. Pak jsem mu řekla, že když maturuji cca za 5 dní, má mě spíš pomáhat a nějak mě psychicky podržet. Na to mi řekl, že to vyřešíme zítra. Tak jsem se naštvala a ptala se ho, jako jak mu to může být tak jedno? Že mě něco trápí. Řekl mi, že řeším pi..oviny, tak jsem řekla, takže mé problémy jsou pi....?? Řekl mi, že momentálně jo. Tak jsem mu řekla, že by se mohl uvědomit, jak se chová. Na to mi odpověděl, že se já mám uvědomit jak se chovám. A říkala jsem mu, že by si s tím mohl promluvit s někým, protože je zahleděný do sebe. Tak že si promluví o tom s kamarádem. (prdlajs tak)...Brečela jsem u toho a přítel mi řekl "čau" a zavěsil. Takže přítele opravdu nezajímám. Takže můj plán je se mu neozvat celý víkend a v pondělí si jdu s kamarádkou pro věci. Co si o tomto myslíte?
Sama vím, že řešit cokoli s chlapem, když je zrovna v nervu, nemá smysl. Nic se nevyřeší a dohádáte se. Je lepší ho nechat být, po telefonu se stejně nic nevyřeší a sejít se s ním. A strašně neradi se pořád zaobírají pocity ve vztahu, myslím tím neustálé řešení jednoho problému.. Nech ho být, počkej, až se ozve sám.. Až budeš mít po maturitě, sejděte se a promluvte si..
Téma Má to cenu? Co mám dělat, či zlepšit? Je to pouze má chyba nebo chyba přítele? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
