Nevěra?

Ahoj holky, pro začátek chci říct, že budu moc ráda, když mi poradíte. Jsme s přítelem přes 3 roky, nebudu lhát, že je náš vztah dokonalý, ale pár věcma jsme si prošli a myslím, že jsme je úspěšně překonali, avšak nikdy jsme neřešili možnou nevěru. Začalo to před týdnem, kdy jsem spala u přítele, ráno šel na chvilku z pokoje (asi do koupelny) a začal mu zvonit budík na mobilu, tak jsem ho vypnula. Uviděla jsem tam část textu sms, která mě trochu zarazila a tak jsem se podívala (jen na vysvětlenou - vím, že si budete klepat na čelo co mu vůbec lezu do telefonu, ale vím že on by to udělal také a ani nám to oboum nevadí, ale není to tak, že by jsme si tam lezli jen tak z ničeho nic). V sms byly urážky a moje jméno, s tím že jsem chudák, že si on užívá s holkama a já o ničem nevím. To mě zarazilo, tak jsem se ho na to zeptala. Ta sms byla od naší společné známé, která chodí s kamarádem mého přítele a psala mu, protože se ho ptala kde je ten její přítel (nejspíš nepřišel domů, protože den předtím byl pít s tím mým). Přítel mi pořád říkal, že má svědomí čisté a že nic neprovedl. Nechala jsem to být. Jenže v dalším týdnu co jsme se neviděli, mě to začalo vrtat hlavou, přiznala jsem si snad i, že by to mohla být pravda (přítel je trochu divočejší, hlavně když se opije, ale nikdy bych si nemyslela, že by mě dokázal podvést). Až ted po těch smskách. Tak jsem začala trochu pátrat, protože vím čím se řídí někteří chlapi - zatloukat, zatloukat, zatloukat.... Nejdřív jsem napsala té známé, ta mi psala, že neví moc podrobností, jen to, že jí ten její jednou v afektu (když omlouval svůj úlet) řekl, že kdyby viděla co dělá ten můj mně... prý, že byl někde s holkama ve vířivce na chatě, atd.. Začínala jsem si být čím dál tím víc jistější, že mi přítel úplně neříká pravdu. Pokračovala jsem tím, že jsem napsala jeho bývalému kamarádovi, ten mi napsal, že mě přítel nejspíš nepodvedl, ale že byl tenkrát pařit s nějakou holkou a že občas někdy holky i balil. Dnes jsme se konečně viděli a tak jsem mu vše řekla a že mě to trápí. Opět říkal, že to není pravda, ale nevím jestli jsem jen naivní, ale přišlo mi, že říká pravdu, tak už jsem si začala myslet, že si to vyjasníme a bude vše v pohodě. Ovšem pak se naštvala a říká, kdo mi takovouhle blbost řekl, samozřejmě jsem mu to nejdřív nechtěla říct, protože jsem věděla, že bude naštvaný když jsem uvěřila tomu jeho bývalému kamarádovi. Nakonec to ze mě dostal a dál jsem se nestačila divit. Prohodil jen něco jak můžu věřit takovému debilovi, prudce nastartoval (seděli jsme totiž v autě) a jel jak blázen, pak jen říkal kam chci hodit, na nic nereagoval a odvezl mě domu (a to měl u mě spát). Bylo vidět, že je hodně naštvaný, ale myslela jsem si, že mě alespoň trochu pochopí. Když jsem vystupovala, tak jsem se jen zeptala jestli mě vůbec bude chtít někdy vidět a on řekl, že je to na mě. Problém je ten, že já nevím jak se ted chovat, mám nutkání zavolat mu a omluvit se, ale vlastně ani nevím jestli je to správné, jestli se mám za co omlouvat. Každopádně on je hrozně tvrdohlavý a vím, že mi jen tak nenapíše. Prosím o rady a děkuji všem co to dočetli až sem.