Přítel chce děti, ale svatba je podle něj zbytečná

[cituji=berush03]

Kočko, neútočím na Tvůj názor ani ho nijak nekritizuji, jen mě zajímá, co konkrétně máš proti tomu vzít si muže, kterého miluješ? Ono to zní, jakože se bojíš, že se po svatbě ten vztah zhorší, což je podle mně nesmysl...

pokdu byste se na tom shodli oba, tak je to v pořádku

Kdyby to jen nepotřeboval, tak to udělá, protože ví, že to potřebuje jeho partnerka a že ji tím učiní šťastnou...tohle není o tom, že to nepotřebuje, to je o tom, že to nechce i přesto, že pro jeho partnerku je to nezbytné (a to je sakra velký rozdíl).
Když něco jen nepotřebuješ a partner to potřebuje, tak to prostě spolu uděláte, protože tobě to nijak nevadí, nijak ti to neublíží, je ti to vlastně jedno, a víš, že ten druhý bude šťastný.
Ale když něco odmítáš udělat i přesto, že partner z takového rozhodnutí bude nešťastný, je to o něčem jiném.

Jediná berush03 pochopila o čem vztah je..smutné

Tady je zasadni to, ze on to nepotrebuje...Nemam celkem nic proti zivotu "na hromadce" pokud to vyhovuje obema a je to jejich spolecne rozhodnuti.Jenze ono to vetsinou byva tak, ze to vyhovuje chlapovi a zenska z nouze zacne tvrdit, ze ten papir je vlastne na nic, ze atd. atd. Ovsem zkus pak pred takovou zamavat zasnubnim prstynkem a odnese partnera k oltari i v zubech.
Dite je bezesporu netrvalejsi a nejzasadnejsi pouto, ktere muze dva lidi spojovat a proto tedy nevidim duvod, proc se obavat neceho tak banalniho a neduleziteho, jako je svatba.
Zacinam mit pocit, ze dnesnim chlapum chybi koule..

Už sa len zamyslieť nad tým o čom je rodina.
Zakladateľka predsa nerieši či ju chlap miluje, ale či si zaobstarať deti bez toho aby im jej partner poskytol základnú ochranu.

nemůžu než souhlasit... přestávají to být gentlemani, nechávají se sami nabalovat a do kabátu ti pomůže jeden z dvaceti.... gutha jarkovského na ně

Vztah má mít svůj vývoj...je smutné, když žádný nemá. Taky je smutné, když muži utíkají před odpovědností. Nebo když svou partnerku vnímají jako zboží, které se musí osvědčit, případně jako pejska, kterému přidělují pamlsky podle toho, jak poslouchá.

Reaguji na lva: je pravda, že mít děti nesezdaní může být pro ženskou a ty děti poměrně riskantní.....

Ak je sobášny list pre neho len bezcenný papier, tak jej ho /a jej deťom/ skutočne môže bez debaty poskytnúť.
Spoločne sa starať o deti je ten najväčší záväzok.

No, tohle přesně zafungovalo u nás. Byla jsem těhotná a muž jen tak nadhodil: "Co myslíš, vezmeme se? Je to vůbec důležité?" On teda spíš sondoval, jak jsem na tom s potřebou se vdávat, když už mi jedno manželství nevyšlo.. Já mu na to řekla jen jednu větu: " Tak..není to až tak důležité. Ale počítej s tím, že pokud nebudeme manželé, tak dítě se bude jmenovat po mě." Ty vado, jenom jsem viděla ten výraz, když si představil, že se JEHO syn bude jmenovat stejně jako můj ex..
Okamžitě začal plánovat svatbu a do měsíce jsem byla vdaná

Reaguji na amelie1111: )))) pobavilo))) se mnou je to těžký, já bych se zase nechtěla vdávat těhotná, za prvý pak všichni koukaj jako že "musíš" a za druhý si to chci užít se vším všudy...

Manzelstvi nevnimam ani tak jako dukaz lasky, ale spise jako gesto nejvetsi mozne duvery, kterou mohu k partnerovi citit.

Vdavek chtivejch troubů, o který by si žádná kolo ani neopřela běhá mraky. Odmítnutí svatby jako v dnešní době zbytečnýho institutu a škemrající přítelkyni říct kategorické ne nebo se sbal naopak považuju za projev chlapa s koulema.
Vypadá to, že tady tazatelku rozcupujete na kousky jak mu dělá blbku a kvůli trivialitě, jak se podle popisu zdá, rozumnýho chlapa, opustí.

Ještě je teda zajímavý, že on to občas tak jako i sám nadhodí, trochu si rýpne, nedávno došel, že mu těhotná a vdaná kolegyně v práci říkala, že už by si mě měl vzít, dokud jsme zamilovaní. Nevím, proč mi tohleto říkal, když se ženit nechce.... Holky, já se v těch chlapech nevyznám