... Šla jsem ke kadeřnici a nechala si udělat ombré. Myslím si, že mi sluší a i mamka mi ho pochválila (což jsem byla překvapená). Jak se ale srovnat s okolím? Chodím ještě do školy a jelikož jsem prošla "velkou" změnou, spolužáci si toho určitě všimnout. Co když se jim to nebude líbit a budou si říkat, že vypadám hrozně.
Věřím tomu, že někdo napíše, že se tím prostě nemám zabývat, jenže moje povaha je prostě taková. Co dělat? 
Vždyť to není nějaká až tak velká změna, když má někdo mírně odbarvené konečky. Neřeknu, kdyby sis nechala oholit hlavu 
Co si myslí spolužáci, na to se vykašli, u holiče jsi byla kvůli sobě, ne ? Dej fotku, mne by povedené ombré celkem zajímalo .....
1
Super, máš to moc pěkné ! Přirozené a dobře udělané. Většinou co vidím, tak akorát rezavé konečky Neboj, holkám se to bude líbit a kluci si toho asi holt moc nevšimnou, no.
Přestat řešit, co si o tom, co dělám, jak vypadám, jak se chovám, atd. myslí ostatní se snažím už několik let a nejde to. Mohu si 100x říkat, že mi je to jedno, ale mému podvědomí to jedno není a s ním neumím hnout. V nejslabších chvilkách si projektuju svoje negativní myšlení do myšlenek druhých, často i cizích lidí, což je snad to nejhorší, co můžu udělat. Kdyby někdo znal recept, jak se toho vážně zbavit, ze všech koutů mysli, sem s ním 
Reaguji na indulona: Mluvíš mi z duše. Ani mi nepomáhá, když si řeknu, že ty lidi, co potkám venku vidím nejspíš poprvé a naposledy, ale prostě ani to mi nepomáhá.
Teď si i říkám, že povenku chodí větší exoti než jsem já, jenže moje hlava toto prostě neumí přijmout
Teda já už nejsem nejmladší, na rozdíl od Vás tady, ale dělá mi problém jít někam s brýlemi, co tomu řeknou lidi. Už jsem si zvykla v práci a venku potmě. Ale stále nějak nemůžu za světla po vsi, kde jsou známí a s blízkými doma mám taky problém.
Musíš si padnout na hubu a jednoho dne se to určitě stane, ale jde jen o to jestli se nad tím zamyslíš a nebo si pojedeš to svoje. A žít život pro druhé? To je ten nejvíce ztracený čas a zbytečně si tím přiděláváš starosti. Jde jen o to jestli na to přijdeš a něco s tím uděláš a nebo ne. Take it easy. Jinak mě osobně se styl ombre nelíbí. Přijde mi to jako skvělý účes pro někoho, kdo šetří za barvení a vypadá to jako odrostlé, ale dnes si můžeš dát na hlavu opravdu cokoli a i kdyby se to někomu nelíbilo, tak je to snad tvoje věc, ne?
Máš to moc pěkný Spíš bych se do školy těšila a ještě měla nosík nahoru, jak jsem na to pyšná ... Musíš věřit sama sobě a když budeš věřit tomu, že se ti to líbí, pak můžeš názory typu "to jí nesluší" obrátit v to, že jen závidí ...
Cituji L-pari: Musím říct, že Praha dělá své.
jj, změna prostředí bývá zdravá...
Když se dneska zamyslím nad tím co jsem řešila na střední škole, tak nevím, zda se mám smát nebo brečet. 
A když se občas vrátím do rodného města a něco si tam vyřizuju, tak jsem krásně nad věcí, ačkoli dřív to pro mně bylo pekelné místo.
Všechno přišlo nějak s věkem, zkušenostmi, cestováním... ze dne na den teda ne.
Ale ne že bych teď neřešila vůbec nic. To ani omylem. Jen už ne každou maličkost.
Možná bych i doporučila ponořit se více do nějakých koníčků, aby bylo co nejméně času na vymýšlení "kravin". I když to k pubertě asi patří. Omlouvám se, pokud jsem zakladatelku omladila víc než Omlazení. Netuším věk....
Cituji EleanorWoods: Jinak mě osobně se styl ombre nelíbí.
taky to moc nemusím, ale ta fotka zakladatelky tady - to je fakt povedené, tak dokud to neomrzí, užila bych si to jak se patří.
Cituji L-pari: No a teď se to najednou zlomilo. Před měsícem jsem šla v culíku a nenamalovaná na Václavák na kebab. Po cestě jsem se stavila v krámku s kabelkama. Ceny od 10tis. výš.
Musím říct, že Praha dělá své.
Jsem šťastná, že už to tak neřeším, jako, kdyby jsem v určitým směru dozrávala a zvyšovalo se moje sebevědomí. Ale samozřejmě to, že zvládám chodit mezi lidi nenamalovaná, neznamená, že se nebudu malovat. Jen jsem prostě ráda, že to dokážu.
to tě dost obdivuju, taky bych to chtěla umět :/ připadám si tak ošklivě a vyblitě když jsem nenalíčená dobře se cítím jen před přítelem, mámou a ségrou..
Reaguji na vosmajda: jé ty jseš trubka! Brýle jsou naprosto úžasný! Mamka se taky jakoby stydí, že je musí nosit, ale přitom ji strašně seknou! Má asi troje a uplně jí je závidím kup si nějaké nobl, třeba Prada a uvidíš, jak se budeš pyšně nosit
Reaguji na Lucita4: ty vlasy máš povedené, sice to má každá třetí, ale je to krásně udělané
Reaguji na Lucita4: jinak to co popisuješ bude asi tím, že máš fakt nízké sebevědomí. Na tohle je fakt dobrej psycholog nebo kineziolog, dokáže proměnit z uťáplého v sebevědomého člověka už ten krok tam jít značí chuť něco fakt změnit. Taky jsem (hlavně v pubertě 12-17) se chovala, oblíkala, mluvila tak jak jsem si myslela, že se bude líbit ostatním.. a zpětně si to uvědomuju až teď. Řešila si to nějak s mámou?
Poslat SZ
