Jak být více akční

Za prvé bych se kvůli klukovi neměnila Každý je nějaký, někdo je spíše uzavřenější a dává přednost svému klidu a soukromí, někdo zas chvíli neposedí a potřebuje pořád nějakou akci a spoustu lidí kolem sebe. Takže pokud tě ten kluk nechce brát takovou, jaká jsi asi to nebude to pravé A co se zvýšení sebevědomí týče...Podle mě to nejde jen tak, během chvíle, ale člověk se k tomu musí dopracovat postupem času. Tím, jak časem zvládáš nové situace ( úspěchy ve škole, v práci...), sbíráš zkušenosti, poznáváš v životě různé lidi, zkoušíš nové věci (koníčky)...Je jasné, že pokud člověk nedělá nic a jen sedí někde v koutku jako pecka, asi mu to na sebevědomí moc nepřidá

Reaguji na CarolS: Ja vím, taky se nechci kvůli klukovi měnit. Jenže já si myslím, že jsem sice introvertka, ale rozhodně nesedím doma v koutku. Dostala jsem se teď na svou vysněnou školu, mám kamarády, pracuju a moc mě to baví, mám své zájmy, pejska, rodinu, chodíme s kamarády na akce. Jenže před ním se nedokážu uvolnit a ukázat, jaká doopravdy jsem. Jsem z něj prostě hrozně nervózní, protože se mi moc líbí. No a tak to je vždy, když o někoho nestojím, jsem svá a uvolněná a Těm kluků se pak líbím, ale když někoho chci, chovám se takhle a oni ztratili zatím vždy zájem. Proto si myslím, že bych se ani tolik měnit nemusela, jen si před ním začít víc věřit a být svá a nebýt z něho tak nervózní. Říct třeba, co doopravdy chci a tak...Jde o to, že na základce bylo pár lidí, kteří se ke mě chovali hnusně a já i kdybych měla sebevětší úspěch, pořád mám strach, že se tak ke mě budou chovat všichni i teď a proto i když třeba taková nejsem si držím odstup

To je ale vcelku normální Pokud o někoho nestojíš a nezajímá tě, tak si nebereš servítky, nesnažíš se mu zalíbit a jsi "na koni" , tudíž toho dotyčného k sobě paradoxně můžeš přitáhnout. A naopak, pokud se ti někdo líbí, je logické, že jsi nervózní, snažíš se co nejlépe zapůsobit a jsi "strnulá" či jak to říct Nevím, co ti poradit, podle mě je to přirozené a postupným oťukáváním se to zlepší, ale pokud ti ten kluk nedá ani šanci, tak to je pak těžké. Vy jste tedy nějak v kontaktu, vídáte se...? Jak se k tobě chová a ví, že se ti líbí ?

Reaguji na CarolS: No, docela se vídáme. Většinou přes víkendy a to pak u něho vždy i přespávám, ale nespíme spolu, já nechci a on to respektuje. Třeba minule jsme se jen objímali a povídali si a pak šli spát, jindy jsme se jen líbali, někdy je i něco víc. Ví, že se mi líbí, ale podle mě neví, na čem je. No a to já taky nevím. Podle mě mu prostě vadí, že se víc neprojevuju i mi to řekl. Jenže prostě já jsem z něj tak nervózní, že jen řeším, co dělám špatně. Potřebovala bych se toho pocitu zbavit, pak si myslím, že by to mohlo být vše v pohodě. No a je na to nějaká rada, jak to prostě neřešit? No a co asi mohl myslet tím, akční?

Souhlasím s CarolS. Zejména v tom, že je naprosto přirozené nejvíce být nervózní před lidmi, na kterých nám záleží. Hlavně v začátcích se často stává, že děláš/říkáš něco, za co si pak doma "nadáváš", že se mohlo podat jinak. Zkušenost je ale taková, že když na Tobě druhému záleží, tak se hned tak nevzdá a někdo to i chápe .
Co by Ti mohlo pomoct proti nervozitě je, se v ten moment vždycky nadechnout a říct si, že jsi prostě taková, jaká jsi. Představit si, co nejhoršího se Ti může stát a vymyslet řešení. Například když mu řekneš něco o sobě, co ve volném čase děláš, v nejhorším se mu to nebude líbit. Nebylo by to příjemné, když se Ti líbí, ale prostě byste asi nebyli jeden pro druhého vhodní, ale to nedělá nikoho špatného z Tebe ani z něho.
Není dobré se za každou cenu snažit druhému zalíbit jen pro to, aby nás měl rád a my byli s ním, pokud to znamená, že nebudeme sami sebou, to totiž strašně vysává energii .
Souvisí to i s tím, co myslel tím akční, to musíš vědět ty (znáš ho) nebo se ho zeptej. Já mám třeba akční den, když ho procvičím, čtu knížky, jdu se psem na procházku, uvařím si, poklidím si nebo se nějak vzdělávám, což může někdo pokládat za vrchol nudy a akční pro něj je jedině být někde skoro každý den s kamarády - výlety, oslavy, diskotéky. Člověk od člověka jinak .

Poslední je otázka sebevědomí, to je běh na dlouhou trať a většinou se nezmění ze dne na den. Často pomáhá přečíst si nějaké motivační knížky (i na Omlazení najdeš tipy na spoustu z nich), začít cvičit (člověk získává sílu, popřípadě se vidí měnit k lepšímu) nebo si najít něco, co Tě opravdu baví, naplňuje a budeš v tom dobrá (neznamená nejlepší). Základem vždy je mít se ráda, respektovat se a naučit se žít sama se sebou . Každý má něco, co je na něm krásné, zajímavé a pro co se může mít rád. Klíčem je to objevit, jakmile si sama sebe budeš vážit, tak se Ti bude i lépe otvírat druhým. Snadněji si totiž pak i ustojíš to, že byste si třeba tolik nesedli .

Reaguji na Sanšajn: On tím právě asi myslel to, že bych měla více projevovat svůj názor a nebýt tolik ovlivnitelná druhými. Ráda bych se tím řídila, taky nechci být ovlivnitelná a snažím se o to, ale prostě v tu chvíli jsem z něj tak nervózní, že si na to prostě nevzpomenu no a podvědomě se už od mala snažím každému zavděčit, abych byla s každým zadobře a lidi mě měli rádi. Nebýt jeho, tak si to vůbec neuvědomím, je to prostě roky starý zvyk, kterého se snažím zbavit, vím, že mi za to nikdo nestojí, abych ze sebe dělala něco, co nejsem, ale prostě s ním na to zapomínám .

Když sem začínala chodit s přítelem tak mu taky vadilo, že moc nemluvím a sem taková stydlivá. To bylo ze začátku a já sem se hrozně, ale hrozně styděla a nevěděla co mám říct, aby to nebylo špatně a nebo aby to nebylo trapný . A ted po 3 letech ? Někdy ani tu hubu nezavřu a říkám mu takový s prominutím s*ačky ..... Chci tím říct, že to chce všechno čas a že tě ten ostych přejde sám, uvidíš

Jo jo, to znám a vím, co tím myslíš . Všechno chce svůj čas, když si to uvědomuješ a jsi ochotná na tom pracovat, určitě se Ti to podaří změnit . Navíc když si to uvědomuješ, můžeš si na to dávat pozor. Třeba neodpovídat hned a chvilku se zamyslet, co si vlastně sama myslíš, nebo si myšlenku druhých alespoň upravit víc k obrazu svému. Pokud to myslel tak, že třeba nikdy neplánuješ, kam byste mohli jít, co dělat a jen odkýveš jeho návrh, tak si to můžeš promyslet doma a sama něco navrhnout dřív než se uvidíte osobně .

asi tak. A nebo se spíše zeptej jeho, co myslí tím „akční ”, do jeho hlavy žádná z nás nebaví a pojem akční má spousta významů. Myslím si, že je to pouze a jen o domluvě Jinak bych se kvůli nikomu neměnila. Měl by Tě mít rád takovou jaká si. Moh by Tě brát jako pod pantoflem a zneužívat Tě.