Už je to pár měsíců co jsem potkala bývalého přítele po cca 2 letech.. Byl moje první láska, na kterou asi nikdy nezapomenu.. Seznámení jako z pohádky, oba jsme bydleli v jednom městě 10 minut od sebe...Zažili jsme toho spolu opravdu mnoho a i přesto že mi několikrát ublížil (psychicky) jsem byla ráda, že jsem se potkali a dokázali se normálně bavit. Chodili jsme spolu téměř 4 roky, ale pak se jednou vrátil z pobytu na horách a řekl mi že se asi zamiloval.. Už nějakou dobu to tenkrát bylo na nic, takže jsem vztah ukončila a přestala se s ním úplně vídat..
Mezitím jsem poznala jednoho kluka, mého stávajícího přítele, který bydlí naopak 200 km od mého rodného města a s kterým asi za měsíc budeme 3 roky spolu.. První rok jsem za sebou jen dojížděli a pak se k sobě nastěhovali a v současnosti oba studujeme VŠ... Zamilovanost už opadla, a vztah upadl do stereotypnu, který mě absolutně nebaví a nevím co s ním...Popravdě i intimní soužití stoji za nic...
Ale hlavní podstatou tohoto deníčku je, že asi před 2 měsíci jsem náhodou potkala bývalého přítele - pozval mě s úsměvem na kafe, upřímně se mi moc nechtělo, protože jsem se bála, že si nebudeme mít co říct, ale nakonec jsem se nechala přemluvit... Moje obavy byly naprosto zbytečné a pro mě to byly opravdu moc hezky strávené 2 hodiny a hlavně změna ... Pár dnů poté mi napsal několik zpráv, že mu se mnou bylo moc hezky, jak mi to sluší atd. Nebyla jsem z toho kdovíjak odvařená, ale potěšilo mě to..
Teď jsem v rodném městě trávila delší čas sama (přítel byl ve svém městě) a tak mne napadlo ve volné chvíli, že napíši bývalému jestli nebude mít čas na chvilkové popovídání si.. Čas měl, tak jsme si sedli a povídali si a bylo mi neskutečně příjemně.. Cítila jsem takový zvláštní pocit, který nedokážu ani slovy popsat... Po této schůzce jsme si na druhý den celý den psali sms, kdy z něj vypadlo neskutečně mnoho lichotek, a nakonec i to, že ho mrzí, že jsem zadáná, že by si strašně přál mě pozvat na rande... Nejsem taková, že bych s ním na to rande šla, nemám povahu podvádět svého přítele... Tak jsem mu na to napsala, že se mě na tohle nemůže ptát, že moc dobře ví jaká jsem, že jsem taková bývala i dřív, prostě že nepodvádím... ale že mu nechci ubližovat, tak že se asi nebudeme moct vídat - strašně mě to štvalo.. Chtěla jsem ho jako kamaráda, strašně moc.. On se mi moc omlouval, že to pokazil, že mě chce vídat apod. Já si tenkrát v hlavě dělala jasno a ujistila se, že už se mi ani tolik nelíbí jako dřív a že i když se mi jeví jako fajn kamarád kluk by to fajn nebyl... Tak jsme mu řekla že pouze jako kamarádi víc ať nečeká.. Souhlasil s tím..
Po dalších strávených hodinách s ním si ale přestávám být jistá svými pocity.. Společné vzpomínky se nám vybavují a já se cítím znovu živá a chtěná... Poslední dny na něj stále musím myslet...
A jelikož jsme s mým přítelem od sebe a voláme si, strašně mě štve svými malichernostmi a chováním, nedokážu předstírat, že je všechno v pohodě jako dřív.. Začíná mi na něm vadit jeho povaha, jeho průpovídky a další věci... Jako by na mě měl vliv setkání s bývalým přítelem...
Zpět k ex příteli... Stále na něj myslím, vymýšlím jak se s ním zkontaktovat (pošlu mu chtě, ale jakože omylem sms kde jsem a co dělám... na facebooku si dávám statusy, ke kterým vím, že se vyjádří apod...), on dělá to samé, ale je více pracovně vytížený, takže nemá tolik času jako já jen vysedávat, čekat a přemýšlet... Nakonec jsme se domluvili ještě na jednom setkání, než zase odejdu za svým přítelem... Ještě nebylo, strašně se na něj těším, dokonce se nemůžu dočkat, ale na druhou stranu mám strach...
Spolu s nevinnými vzpomínkami na naši společnou minulost se mi také vybavili intimní vzpomínky, o kterých bych si mohla nechat se současným přítelem maximálně zdát ve snu, možna ani to ne... Je zvláštní, že jsme s ním byla déle než se současným přítelem, ale i přesto to intimně všechno fungovalo, pořád to mezi námi jiskřilo, a nikdy se mi nestalo, že bych nechtěla... Zato dnes? dá se říct že mě to absolutně nebaví a doslova z nymfomanky se ze mě stala frigida...
Prosím, řekněte mi svůj názor na to co jsem zde napsala.. Nedokážu sama posoudit co se skutečně děje, jak se zachovat, co chci...