Těžký rozchod

Reaguji na aksile2aksile:
Souhlasím naprosto se vším
Já myslím, že bys měla potlačit chuť si s ním něco vysvětlovat. Stejně ti nikdy nedá za pravdu, bude obviňovat jenom tebe, ty budeš ta špatná, neschopná, která za všechno může. Jenom by ti to psychicky přitížilo.
Nejlépe uděláš, když ho totálněodstřihneš. Tím ho nejvíc naštveš, protože on s tebou ještě neskončil, ještě ti potřebuje dokázat, že jsi ta úplně nejhorší, proto ten rozchod. Nic s ním neřeš, neber mu telefony, nepiš mu, prostě ho úplně ignoruj.
Až najdeš hodného a nesobeckého kluka, pochopíš ten rozdíl a budeš se tlouct do hlavy, že jsi lpěla na takovém ubožákovi a sobci
Přeju ti hodně stěstí

Taky se právě rozcházím s přítelem, sobcem. Ty první věty, to je jako bys psala o stejném člověku. Chvílemi je mi to hrozně líto a nejradši bych se k němu okamžitě vrátila, ale vím, že by to do budoucna nikam nevedlo a jenom bych se trápila. Ale jsou momenty, kdy jeho chování omlouvám a říkám si, jak je úžasný a že jsem hloupá, když se s ním rozcházím atd. Ale člověk musí vydržet, ta prvotní bolest přejde.

Reaguji na aksile2aksile:
Já mu zase napsala pěkne hnusný a dlouhý email, který jsem poslala kamarádce.. taky mi to docela pomohlo, uvědomit si, proč bych chtěla s takovým blbečkem zůstat..

Reaguji na Kate1:
Je to šílené, že ? Taky si občas vymýšlím, jestli jsem s ním neměla zůstat, že nebyl tak zlý.. a přitom vím, že pokazil co mohl:/
Příjde mi že po Novém roce se rozchází snad všichni kolem mě.. Zajímalo by mě, čím to je ..

To je taky dobrý nápad Člověku se hodně uleví, ale zároveň se před tím chlapem neponíží na jeho úroveň.

To jsem dělala po rozchodu s manželem já. Napsala jsem nějakou hnusnou nebo srdceryvnou smsku, a pak jsem ji poslala jednomu ze svých 2 blízkých kamarádů. Ohromně mi to pomáhalo a před manželem jsem ze sebe nedělala hysterickou krávu

Reaguji na Snehurka90:
Reaguji na Kate1:
Tak jsme na to všechny stejně... Taky jsem ho předevšema a vždycky i sama před sebou omlouvala. Říkávala jsem: on je ale v hlouby duše, srdce hodný, dobrý člověk, nemyslí to špatně a blablabla. Děsný. Nicméně mi pak ukázal jaká dokážet být sv... Holky od takových lidí raději pryč. Pro mě je to taky teď psychicky hrozný. Měla jsem v podstatě štěstí, že on mě sám sebe zbavil...byla jsem tak moc pod jeho vlivem, že bych se byla schopna vrátit...on to zastavil tím, že si našel na diskotéce jinou (30ti letej chlap ) Musim se tomu už smát.

Taky je mi to líto. Chtěla jsem už rodinu. Cítím se sama, opuštěná, podvedená, zklamaná. Mám ke všemu nechuť. On je v pohodě, já moc ne...to je nespravedlnost hold tohodle světa.

Já se taky svěřuji se svými depresemi jen dvoum blízkým kamarádům. A teď vlastně vám všem, ale moc mi to pomohlo!! Jeden z nich je na tom podobně, akorát je ve vztahu pořád.
Je mu jsem od té doby, co jsem se dozvěděla, že má jinou nevolala a napsala tak 3 smsky kvůli svým věcem. Zajímavé je, že on má pořád tendenci mi v každičké smsce vyčítat jak já jsem byla ta špatná, která dala pauzu a tim se na něj vykašlala. (On hlupák si myslel, že si dáme týden pauzu a bude vše ok. Nechtěl mi dát čas...a takhle to dopadlo.) Na to jsem odpověděla tak, aby si myslel, že jsem v pohodě a v klidu...bez vyčítek, jen stručně! No jsem zvědavá na zítřek až kámoš pojede pro mé věci.

Kéžby si to člověk uměl v tý hlavě naprogramovat...aby se cítil dobře! Člověk ví, že vydal ze sebe maximum, aby to byl dobrý vztah, dál už víc dát nemohl...a stejně se trápí a myslí na druhého, který mu ubližoval. Nechápu to, ale je to tak...

Přesný. Ještě mi přijde, že čím je člověk starší, tím hůř to snáší. Mně už bude letos 28 a jak píšeš, taky jsem plánovala, že se vezmeme (on o tom pořád mluvil), rodinu atd. A najednou nemám nic, jen zlomené srdce.

A dnes mi jedna z nejlepších kamarádek napsala, že už nechce ty moje stesky poslouchat, že je to pořád dokola, ať si to vyřeším sama. Že já jsem uplynulý víc jak rok pořád dokola poslouchala její příběh, to jí nevadilo. Je mi ze všeho zle. Lidi jsou fakt někdy hnusný.

Reaguji na Kate1:
To máme obě...jen zlomené srdce a zlomenou důvěru.
Tak to je od ní dost krutý teda...Až jí to potká, tak možná pochopí. Ach jo...

Já jsem zase chtěla s kámoškou někam vyrazit, užít si hudby a večera. Plánovaly jsme to týden. Dneska je vidět, že se jí nikam nechce... Hold už je to máma od rodiny. Takže zase smolík pacholík.

Když nemůže kamarádka, tak si pusť nějaký pekný film, nebo dej horkou vanu, udělej si peeling, manikúru, nějakou masku na obličej. Udělala jsi dobře, že si to s ním ukončila, bude zase lépe! Jak píšeš, měl 6 vztahů a žádná s ním nevydržela.. tak rozhodně nebude chyba v tobě a být s někým, s kým se bojíš jít někam do společnosti, aby se neopil, nedělal ostudu, nepral se.. taky jsem měla takovýho.. plus u něj jsem se bála, aby taky jednu cestou domu nevrazil mně! Rozchod považuji za nejlepší rozhodnutí v životě.. hodně štěstí

Reaguji na kaczaa:
Děkuji...zkusím to. Je třeba zapracovat na svém těle i duchu. Teď jsem se přestěhovala do nového města, tak bohužel tu tolik známých a kamarádek nemám...o to je to těžší. Musim to zvládnout nějak sama. Najdu si cvičení a bude. To máš pravdu, nejen že jsem styděla za jeho chování, ale i za jeho mluvu, když byl opilý. On byl mezi náma rozdíl i v inteligenci a vychování. Pořád mlel ty samé řeči a ti, co ho znají, už se tim rozhodně nebavili. Zajímavé je ale, že jako kamarád boduje...Tomu se u takové člověka divím.

Už mě trochu vysiluje, den co den bojovat se špatnou náladou, sevřeným žaludkem...ze všeho je mi nanic, na nic nemám náladu, jsem jak bez chuti do života...že mě to takhle položí jsem si nemyslela...tohle jsem ještě nezažila.
Strašně moc bych si přála potkat někoho skvělého s kým by už nepřišlo další trápení ani žádný další rozchod...

Reaguji na Lokim:
Musíme vydržet!!