Neumím randit

Já myslím,že začáteční randění je pro oba trošku stresující,ale zároveň i pěkné, protože se očekává,co z toho vyplyne.Já nejsem moc výřečná,takže pokud kluk nebyl upovídaný,tak bylo ticho.To pořádně neovlivníš.Akorát se s takovým už nemusíš sejít.Ale někdy si můžeš myslet,že je ticho trapný a ono to tak vůbec není...

Jéje, jsem na tom stejně Vždycky se nějak vymluvím, že nemůžu když mě kluk někam pozve a pak si vyčítám jak jsem blbá Bohužel to ticho mi přijde trapný šileně a mam z něho
úplnou hrůzu

Já jsem po prvním randeti s klukem odcházela s pocitem,že jsem byla trapná, nemluvná a že jsem to pokazila..... A jsme spolu už 7 let

Přesně S jedním se mi povídalo tak dobře, že jsme u mě prokecali několik hodin, začínal se mi líbit, ale pak to nějak vyšumělo. A znáte to, když něco nemůžete mít, tím víc to chcete

Buď v klídku,já to tak měla taky Ale postupem a po delší době,sem se otrkala a pak když sem šla na rande,tak sem sice byla nervozní,ale pak to ze mě postupně opadlo.Je jasný,že před schůzkou s neznámým člověkem je každý nervozní ...Já se naučila hodně mluvit ....protože nesnáším to trapné ticho,tak vedu většinou rozhovor já...a ten druhý se buďto chytne a nebo ne ...to už pak záleží na okolnostech..ale zatím to tak vždycky bylo,že se pak rozpovídal ...

Já si kolikrát říkám, kde se mám vůbec seznámit. Přes seznamku bych nikdy na rande nešla i když jsem si mockrát psala s fajn klukama , ale jakmile padla řeč na osobní setkání tak prostě ne. Nebo, že by mě někdo neznámý oslovil a pozval na kafe, nehrozí. Asi v každém hned vidím úchyla a podvodníka. To mám z toho, že moc čtu omlazení

[cituji=WonderfulLife]Asi v každém hned vidím úchyla a podvodníka. To mám z toho, že moc čtu omlazení

Já právě díky tomu, že chodim na omlazeni a jsou tu jak nespokojené slečny se vztahy, tak ty spokojené, tak vidím, že je to všechno opravdu jen o náhodě o tom koho potkáš a jaký k tomu máš přístup

Co se týče téma nemusíš umět randit to se prostě musí zažít a ono to nějak dopadne ať už dobře nebo špatně. Spíš by jsi právě na to rande měla jít a otrkávat se. A kde hledat? Život je jen náhoda ))

já asi být tebou, tak bych začala randit...ono je to o tréninku....já taky nejsem moc ukecaná, ale dokážu dost mluvit o blbostech, takže když nastane trapné ticho, tak prostě něco melu a on se nějak chytí...nejlepší je samozřejmě kluk, který je upovídanější, to pak teoreticky nemusíš mluvit skoro vůbec.....začni randit, ze začátku to bude trapný, ale koneckonců ho po té schůzce nemusíš už nikdy vidět a hodí se to jako trénink....a po čase randění už ti to ani nepřijde...

Je třeba jít a nějak to dopadne. Kluci taky nejsou ze začátku hned všichni zrovna hvězdní a zábavní. Taky trpí nejistotou a podobnými myšlenkami. Takže se toho jen nesmíš bát. První rande jsou většinou stejně jen jako vzájemné oťukávání.

Jedno z prvních rande s holkou co se mi tehdy děsně líbila a sbíral jsem odvahu ji oslovit pěkně dlouho jsem zazdil hned první den a bylo to. Jsem za ní přišel a domluvil si rande. No a na rande jsem se tak rozkoktal a nemohl se toho v tu chvíli jak jsem byl nervózní zbavit, že bylo hned po všem Slovo trapný, je na to docela slabé.

Dnes když se setkám i s naprosto cizí osobou, třeba i na tom rande tak nemám nejmenší problém. Témata k bavení jsou prakticky o všem okolo, pokud se nejedná o rande na slepo, tak minimálně pár detailů o protějšku znáš a můžeš se od nich odrazit a začít o nich mluvit. Slovo dá slovo, plyně se přejde od tématu k tématu. Jen je třeba se toho nebát. Nemusí se to dařit hned, ale jakmile se člověk trochu osmělí, získá nějaké zkušenosti, tak zjistí že na tom nic není a pak už to jde samo.

Takže nebát se. A jak již bylo zmíněno. Je to jen setkání, které se u nemusí opakovat. Už se s daním klukem nemusíš vidět, tak proč se tím stresovat. A když potkáš takového s kterým si porozumíte, nebo přeskočí jiskra, tak to půjde i s odřenýma ušima

Osobně si taky nedovedu představit, že bych měla jít s neznámým klukem hned do restaurace, sedět naproti němu a povídat si. S přítelem jsme se naštěstí seznámili tak nějak nenuceně, mezi přáteli a až po pár měsících jsme splu začali chodit

Jsem již více jak půl roku sama, minulá známost by vyšla nebýt partnerových dluhů a jeho přístupu k životu celkově. Zítra mne čeká první schuzka s novým objevem, seznámili jsme se blíže na silvestra....takže je to opravdu ,,čerstvá´´ záležitost. Je moc prima ...a ted problem, kam zajít ? Jen tak posedet nekam na drink, na večeři,nebo snad jen tak na procházku..... tohle je tema ,které pořad řeším. Nenavidim otazku ,,tak co budeme dělat?´´ . Máte zkušenost,kam zajít s klukem o kterého máte zájem a hlavně ,aby jste se mohla uvolnit jak vy tak i on ? Špatné prostředí může nadělat pěknou neplechu :/