Nemám odvahu nosit oblečení, které se mi líbí

Já tě chápu. Nevadí mi, jak se na mě dívají cizí lidi na ulici, ale spíš "kecy" těch, co mě mají zaškatulkovanou jako "tu v džínách a tričku". Občas si vezmu boty na podpatku, ale jen na nízkým (tak 3 cm) a když jsem koncem léta vyrazila ve svých nových botkách na 7 cm podpatku, tak hned všichni, co mě znají:"Tyjo, ty nosíš takový podpatky, joo?". To samý mám třeba se sukněma - doma mě v sukních znají, protože je nosím celý léto. Ale ve škole (studuju v jiným městě, kde je mi navíc furt zima) by mi byla v sukni zima (jsem tam od podzimu do jara), takže ve škole sukně nenosím. A letos jsem si nakoupila i zimní vlněné sukně a šaty a doma si je klidně obleču, ale do školy se v nich tak nějak "stydím" jít, protože už zase slyším ty překvapený kecy. Já jsem hodně velkej introvert, takže mi to prostě není příjemný a radši si do školy zase dám kalhoty, tričko a svetr, než abych musela "přetrpět" prvotní škol spolužaček z toho, že mám sukni .

Taky to tak mám. Nemám problém v postavě a v tom, že by si někdo mohl říct, že se to na mně nehodí, ale v tom, že mi nedělá dobře přitahovat na sebe pozornost. Strašně se stydím. Taky jsem z menšího města a oblečení, které nenosí většina prostě přitahuje pozornost a mě to znervozňuje a potom se v takovém oblečení necítím a to musí jít každopádně na mně vidět, což přitahuje ještě větší pozornost.
Ale na dovolené mi to problém nedělá, přitom u nás na městě ty lidi taky neznám, tak by to mělo být nastejno.

Reaguji na Ivónie: Mluvíš mi z duše. Taky jsem zaškatulkovaná a když si občas uvědomím jak je můj ,,outfit'' (tak se tomu snad ani říkat nedá) nudný (protože tričko+džíny+svetr denně opravdu nudné je) je to až k pláči a stejně nemám odvahu si vzít něco jiného.

Tak to jsem ráda,že v tom nejsem sama. .mám strašně nízký sebevědomí a to taky dělá hodně...budu to zkoušet postupně,jak mi radíte,snad se to zlepší. Jinak taky se mi strašně líbí elegantní styl ShoesManiac,jenže k tomu nemam postavu,bohužel....

Reaguji na bejbee:

Já jsem fakt divná... Třeba před přítelem mi vůbec není trapný jít za dámu a těším se, až mi to pochválí, ale ta škola... I na brigádu jsem o prázdninách chodila oblíkaná daleko elegantněji než do školy.

Já jsem měla to samý i s líčením. Začala jsem se líčit v podstatě až v 18 letech, protože do té doby jsem se bála dojít do školy namalovaná, že budou mít lidi kecy. A když jsem pak došla poprvé namalovaná do třídy, tak spolužák:"Tyjo, co ti dneska je....?? Jo, aha, ty jsi namalovaná!"

Reaguji na Ivónie: Tak tyhle řeči dobře znám, za to bych vážně vraždila.

Tak to já mám přesně naopak, strašně mě baví oblečením jakoby provokovat (teda ne že si vezmu výstřih po pupek a sukni pod zadek, ale ráda chodím oblečená jinak než ostatní). Pohledy lidí mi nevadí. Musíš se je prostě naučit ignorovat. Ještě před 2-3 rokama jsem taky nosila většinou rifle, nějakou košili nebo tričko a tenisky. A teď si kalhoty vezmu tak dvarát do týdne, jinak pořád tahám šaty a sukně a barevné punčochy, nejlíp nějaké pěkně výrazné. Chce to fakt měnit styl postupně, třeba ke svému "normálnímu" oblečení zařadit nový prvek, obrnit se proti pohledům, ůsměv na tvář a vyrazit, osobnost totiž vynosí cokoliv.

U mě je ten problém, že nevím, jestli se to na mě hodí, potřebovala bych u sebe nějakou módní poradkyni, která mi řekne… joo tak to je ono a nebo naopak .. no tak to si na sebe vůbec neber…
Neumím si prostě vybrat a tak sáhnu po tom černém triku a svetru a tradáá jde se do světa.
Přitom bych chtěla nosit sukně a pořádně vyřvané fialové boty na podpatku… jááj . proč je ta česká povaha taková? Vždy vás musí někdo někde zkritizovat. A to mě odrazuje od toho vzít si na sebe něco odvážně bláznivého.

Reaguji na Lelinečka:
Ty mi mluvíš z duše. Mám to úplně stejně. Ale dnes jsem si na sebe vzala do města kabát, který jsem si koupila před 3 lety, stál mě celkem dost a měla jsem ho 1x na sobě, možná 2x a zítra se v něm chystám do školy a ať si všichni trhnou. Dnes jsem to přežila bez újmy, tak snad i zítra

Reaguji na azuritek:
Tak to budu držet palce a pak napiš jaká byla reakce. Jsem velmi zvědavá
Třeba se taky odhodlám a něco ze skříně vytáhnu

Reaguji na Lelinečka:
Díky moc potřebovala bych toho provětrat trošku víc všechny pěkný kousky jsem použila zatím jen na focení, což je opravdu škoda . Taky budu držet pěsti. Musíme si říct, že nám to opravdu sluší

Hlavně si musíme při nákupu říct jo to je dobré neboj se toho a jdi do toho

Reaguji na Lelinečka:
přesně tak a nekupovat si věci, které stejně budou ležet na dně skříně

jak dobře se to píše, že počkej až vejdeš do obchodu

jo, to už bude horší