Jsem už zoufalá a tak prosím o radu.
Jsem nekuřačka (zapálím si pouze v hospodě například u vína, ale zcela právem se považuji za nekuřačku, protože nemusím mít cigaretu klidně dva měsíce a nevzpomenu si na ni), můj přítel silný kuřák. Nějak zvlášť mi to nevadilo až do té chvíle, co mému příteli (který má teprve 20 let) zjistili vadu srdce a vysoký krevní tlak. Málokdo si dovede představit, co jsme prožívali... on mi kolikrát plakal v náruči, míval špatné stavy, fyzické i psychické, já si představovala to nejhorší... Od té doby se neustále hádáme. Měl by přestat pít kafe, samozřejmě nepřestal... o kouření nemluvím... už rok trvají naše spory ohledně cigaret. Nejprve mi šlo čistě o jeho zdraví a pak, když jsem viděla, že moje prosby nehodlá vyslyšet, začalo mi jít i o to, aby to udělal pro mě. Nebo alespoň navrhl kompromis (tolik kompromisů jsme si stanovili - například že bude kouřit jen v hospodě, že bude kouřit tři denně, že nebude kouřit přede mnou - na nic nebyl ochoten přistoupit)... Marná snaha. Tolik hádek, tolik šrámů na duši, tolik problémů, co nám ve vztahu způsobily blbé cigarety... a hlavně to, že mi nehodlal ustoupit, přestože jsem mu řekla, že by mě to udělalo nejšťastnější... Jemu nejvíc vyhovuje, když o tom pár týdnů nemluvím, považuje to za promlčené a když to ve mně bouchne, má mě za blázna, kterému to chvilku vadí a pak zas ne, přitom mi to samozřejmě vadí stále, jen už mě unavují hádky... Dnes jsme se pohádali přes telefon a tentokrát mě tak rozčílil jeho přístup, že jsem totálně vypěnila. Pár minut na to mi napsal, že mám kvůli němu jen starosti a že bude lepší, když si dáme pauzu. Tak jsem mu tedy odepsala, že by možná mohl zkusit dát vedle sebe moji fotku a cigaretu a ukázat prstem na to, čeho je ochoten se vzdát. Rozumíte... já už jsem alergická i na ten cigaretový zápach, začínám se otáčet za chlapama, co voní jen parfémem a netáhne se za ním cigaretový kouř... Co byste na mém místě dělaly? Jsem strašně zklamaná, prostě mě hodil na druhou kolej a dal mi najevo, že pro mě, pro něj, PRO NÁS není ochoten se kouření vzdát, radši přežije ty neustálé hádky a to, že se kvůli tomu trápím... Už nevím, co dělat, jak z toho ven...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Neustálé spory nekuřačky a kuřáka - jak z toho ven?
Poslat SZ
Bruce78
no vysvětluj to kuřákovi... mně je jasný že je závislej, jinak by to nedělal že jo 
ale on mi řekne že ho to baví, uklidňuje atd a že tomu *** rozumim...
a kecy typu: na něco umřít musim mě teda přijdou fakt pod úroveň, zrovna když mi nedávno umřel děda na rakovinu plic... fakt mě tím se*e, já jsem odjakživa ortodoxní nekuřák, ale poslední 2 partneři byli kuřáci, první mi to tajil, protože znal můj názor na věc a tenhle zasedává najevo že to je vlastně můj problém, když s nim chodim 
Cituji Bruce78: Kdepak - tělo potřebuje nikotin a kuřák si nedokáže připustit, že to jde mimo něj a závislot ho ovládá... Takže nekouří protože chce, ale protože musí !
Stejně si myslím, že to mnohdy není ani o té fyzické závislosti... jestli si dobře vybavuju, co jsem se učila k maturitě, tak fyzickou závislost má strašně malé procento kuřáků, většinou převažuje psychická... takže to je stejně o tom, že si neumí představit kafíčko bez cigára, pivo bez cigára...
Asi si na to opravdu musí každý přijít sám... ale za ty dva roky, co jsme spolu, už tolikrát spadl na hubu... Když jsem ho před něčím varovala a on to stejně udělal po svém a doplatil na to... jenže je rozdíl mezi doplatit a doplatit... nechci, aby bylo pozdě, nechci, aby ve třiceti dostal infarkt a pak toho litoval...
Cituji JennynQa: To tomu mému by kuřačka nevadila, ještě by ji uvítal... a jako chápeš to, že kuřáci nechtějí přestat kouřit? Mně to přijde totálně mimo
no tak jako když ho to třeba uklidní nebo co já vim, tak to je jeho věc, mě kuřáci nevadí, pokud mě někde neomezujou, tak jsou mi ukradený, ať se třeba zalknou... ale to je jako kdyby po tobě přítel chtěl, aby ses zřekla navždycky čokolády (nebo podobný závislosti), asi by ti to připadalo divný že jo
já si myslim že v tomhle případě se opravdu dá buď rozejít a najít si nekuřáka, nebo dojít k nějakýmu kompromisu..
Tak se mnou manža takhle nemluví..On si uvědomuje, že problém má... Ale znám spoustu kuřáků, který se hledají berličky - pro sebe a okolí proč vlastně kouří 
No já vzhledem k tom, že jsem sama přestala, tak mám načteno spoustu literatury atd.. A pokud se toto téma objeví - nemá u mě kuřák šanci...Argumenty mu vždy dojdou - ono jich ani moc není...
Taky nevím jak to dopadne,ale doufám, že kouřit přestane...Dokáže celej víkend nekouřit ( kvůli mě ) a pak zase..Je to taková škoda...
No uvidím - tuhle už jsem tuhle větu pronesla, že teda začnu a on an mě koukal jak hromádka neštěstí...Že to teda nesmím...bla,bla... bylo mu to líto..Ale věta, tak já to zkusím, tak ta stejně nepadla 
No uvidíme časem...
JennynQa
Ale jinak, by teda měl být minimálně tolerantní k tobě a nekouřit,alespoň před tebou...To si myslím je minimum co může udělat...Když přestat nedokáže...
Cituji Sick: zrovna když mi nedávno umřel děda na rakovinu plic
Můj taky, o to je to horší... a vidět toho člověka umírat na rakovinu plic, to je šílené...
Cituji Sick: já si myslim že v tomhle případě se opravdu dá buď rozejít a najít si nekuřáka, nebo dojít k nějakýmu kompromisu..
Ach jo, nechtěla jsem to hnát do extrémů... asi jsem si zkrátka myslela, že je to jednodušší... že přece neexistuje, aby s tím nepřestal, když mi to tak strašně vadí...
Jinak psychosolciální závislost ( ke kávě, po jídle atd. ) a fyzická závislost ( závislost na nikotinu ) jde ruku v ruce... Kuřáků, kteří nejsou závislí na nikotinu je minimum...
Proto se doporučují nik.žvýkačky atd... A máš se postupně zbavovat té psych. závislosti a pak teprve vysazovat nikotinové náhražky...
Tak já se snad nebudu kvůli kouření po 11 letech rozvádět .. Jsem magor ? Raději začnu hukit..Mám úžasnýho man´žu
Cituji Bruce78: Ale jinak, by teda měl být minimálně tolerantní k tobě a nekouřit,alespoň před tebou...To si myslím je minimum co může udělat...Když přestat nedokáže...
Taky si myslím... celé mě to hrozně mrzí. Příští víkend máme mít oslavu výročí, ale když mi napsal tu SMSku, že mě nechce trápit, ať se zaměřím na školu, svoje problémy a že by ta oslava asi stejně neměla cenu, ani nevím, co dělat, protože tak jako tak, ať kouřit přestane nebo nepřestane, to přehnal. Místo aby mi normálně solidně napsal "Dobře, zkusím to" nebo "Domluvme se na kompromisu", zbaběle od toho utekl..
JennynQa
jo, navíc mi umřel první blízký příbuzný a děda byl fakt špatnej, co se s ním za rok stalo - celý život kouřil jako fabrika...představa že tohle zažiju partnera? pro mě šílená představa...
tak extrém...je to jasný, buď je pro tebe to kouření takový problém, že ho nezkousneš a neni jiná možnost než to ukončit a nebo se nějak domluvit.., já zatím volím druhou variantu, jde se domluvit, on mě zbytečně neštve a já ho zbytečně nebuzeruju kvůli každý cigaretě...oba se trochu omezíme a dá se to, škoda vztahu pokud je ostatní v pohodě
Cituji Sick: oba se trochu omezíme a dá se to, škoda vztahu pokud je ostatní v pohodě
Asi jo... právě že ostatní je až moc v pohodě a možná o to víc mě to mrzí, protože pokud by zmizel problém jménem cigarety, nehádali bychom se vůbec, alespoň ne takhle drsně... Asi obdivuju ženský, co to berou takhle rozumně Já si kolikrát říkám, že ho nebudu buzerovat kvůli každé cigaretě, ale to jsou jen plány... většinou mi to vždycky zkazí náladu...
Tak holky opatrně, potichu jsem právě otevřela zase debatku..Přitulila jsem se a : já bych si tolik přála,aby jsi přestal kouřit...Já nechci znova začínat...Manža na mě kouká a řechtá se a říká - nekuř, to je škoda, tak pěkně ti to nekouření jde...V březnu budu mít po velkém návalu práce a uděláme si dovču a do té doby bych rád,abych už nekouřil...
Nu tak uvidíme..Ale nemusím vykládat, že tomu moc nevěřím...Což pochopitelně neříkám nahlas
JennynQa
Kolik je mu let ? přijde mi to trošičku dětinské chování..vy spolu žijete ?
Cituji JennynQa: většinou mi to vždycky zkazí náladu...
to mi povídej, mě někdy totálně vytočí už jenom když máme někde sraz a on tam hulí jak fabrika při tom čekání..někdy se neudržim a řeknu něco hnusnýho a pak jsme naštvaný oba, jo, tyhle "smíšený" páry prostě nedělaj dobrotu...
Cituji Bruce78: citovat
Nežijeme, já studuju výšku v Ostravě, on pracuje v jiném městě... 20. Jo, v kritických situacích je dětinský dost... například když neustále vytahuje "A ty si stejně najdeš nekuřáka, bude stačit trochu charismatu" a když mu na to odpovím "Hm, třeba, když bude vonět a snese mi i modré z nebe, natož aby přestal kouřit", tak tako dotčeně pronese "To jsi mě teda uklidnila"... a co jiného mu na to říct, že...
ldv
No upřímně manžel mi pomáhal starat se o strejdu, který umíral na rakovinu a to v přímém důsledku kouření Nebylo to nic příjemného, bylo to vyčerpávající a ani tohle s ním neotřáslo...
Ale můj muž by chtěl... To já vím, že chce, ale potřeboval by,aby někdo otočil kouzelným prstenem a z něj se prostě stal nekuřák
Jinak u mě by krok zpět - začít znovu kouřit byla nejsnažší cesta... Já jí jen nastínila - pochopitelně se mi touto cestou jít nechce A vypadá to, že to i zabralo... Nekouřím 4 měsíce a jde to - jsem manželovi dobrým příkladem...
Ale fakt je ten, že tvůj partner JennynQa by měl bý tolerantnější... Můj manža o tom ani nedumal..Jak jsem přestala ihned do tohodle režimu najel...
No držím palečky, ale ve dvaceti letech je to ještě mladý telátko - to je vidět i z jeho reakcí - já tě obtěžuju a tak... Pokus se o tom něco přečíst . tu knížku ti opravdu doporučuju...
Cituji ldv: To už účinější může být někde vhodně umístěn obrázek kuřákových plic, nebo nějaký příběh jak to někomu zničilo život, mít to trvale na očích, protože jen tak to neupadne v zapomnění
tak tohle je to poslední, co by na kuřáky platilo!
