Nevím co mám dělat.

Ahoj holky, potřebovala bych Vaše rady. Nevím co teď...láska, kariéra, Praha nebo vesnice u Plzně? Mám nového přítele, je o 7 let starší, je rozvedený a ve střídavé péči má syna. Bydlí ve vesnici kousek od Plzně. Pracuje v Plzni a na poloviční úvazek dojíždí za prací do Prahy - kde si slušně vydělá..

Já bydlím v Praze - kde mám slušnou práci - kde si vydělám pěkné peníze.Vím, že přítel do Prahy nepůjde. Což chápu, má tam ve střídavé péči syna. Jsem to tedy já - kdo bude muset odejít. Mám tu rodinu, přátele a hlavně tu práci - která mi dává jistotu. Je mi jasné, že v Plzni už tak dobrou práci neseženu. Když jsem se přítele zeptala - zda by nešel do Prahy - až syn bude starší - řekl, že ne...že to tam má rád...A bylo hotovo. ten krok musím udělat já. Co teď? Jinak s přítelem uvažujeme o svatbě. Řekla jsem, že dáme všemu rok a pak se uvidí...ale stejně vrtá mi to v hlavě Holky, máte rady?

Já to respektuji, že by teď do Prahy nešel - když tam má syna. Je mu 12 let. Spíš mě zaráží, že by do Prahy nešel - až bude kluk starší...Řekl mi, že to tam má rád, je tam zeleň, zná to tam...takže ten krok musím evidentně udělat jen já. A co když to nevyjde - já riskuji - přišla bych o dobrou práci - které moc není. Na druhou stranu - chce se mnou přítel založit rodinu...

Přesně, to by mi vadilo taky. Žádný kompromis, žádná snaha vyjít ti vstříc...Sama si musíš uvědomit, jestli ti stojí za to všechno zahodit, překopat a jít za přítelem, já bych to neudělala...Jeho přístup je dost pohodlný.

Reaguji na skubiii: neopouštěla bych práci za nový vztah....možná tak za několik let...ne hned. V Plzni určitě neseženeš hned dobrou práci jak v Praze, klukovi je 12...za chvíli půjde na střední, pak na VŠ - třeba zrovna do Prahy. Ne, nešla bych, přijde mi to jak vydírání....zvlášť to že chce založit rodinu - protože jako rozvedený už ví, že na to ženy nejvíc slyší...

Moc to nechápu. Píšeš, že máš nového přítele.. Jak jste tedy spolu dlouho? Že už plánujete svatbu rodinu? A kolik je Tobě? Že na to tak slyšíš..
Jinak to, že nechce odejít kvůli synovi chápu, když ho má ve střídavé péči.. Ale nelíbí se mi, že Tě postavil před hotovou věc. Práci, rodinu a přátele bych neobětovala.

Je mi 30, známe se teprve od července, přítel je dost hrrr! Proto jsem řekla, že až za rok se uvidí. Nejsem střelec a nebudu, musíme se poznat...Ano, postavil mě před hotovou věc...tak se mi to všechno tak mele v hlavě...dost nad tím přemýšlím...snad už za rok budu vědět co a jak

Tak v tom případě bych to zatím vůbec neřešila. Času dost- jak na případné stěhování, tak na svatbu. Ale už by u mě asi měl vroubek, že tě staví před hotovou věc a nechce dělat nějaký kompromis.

Jak Vám to dopadlo ?