Tak už je to rok, co žiji se svým snoubencem a vlastně i s jeho sedmiletým synem. Seznámili jsme se před rokem v práci, v letadle. Já letuška a on pilot, od začátku jsme věděli, že chceme být spolu už napořád, i proto jsem se k němu ihned nastěhovala. Věděla jsem o jeho situaci od začátku-rozvádí se a má sedmiletého syna v péči matky.
Syn je sice v péči matky, ale prakticky žije s námi...v tom je ten háček...přítel mi na začátku neřekl, že s námi malý bude trávit veškerý náš volný čas. Času moc volného ma sebe nemáme díky tomu, že oba lítáme a když už, tak ho musím trávit výhradně a skoro pořád v přítomnosti syna...takže se všechno podřizuje malému-sledujeme pouze dětské filmy, nemůžeme jít do společnosti víc než jednou do měsíce. Kluk je rozmazlený, náladový a malý vyděrač...tatínkovi je líto, že s ním díky práci není kazdý den a tak mu kupuje tuny hraček na které si ukáže, kdy není po jeho tak se urazí-dokáže v jedné minutě zkazit celý den a náladu všem svými uraženými ksichty a chováním. Další problém je, že jeho matka nebyla schopná mu vštípit základy hygieny, stolování...klukovi se musí utírat zadek po kakání, neumí pořádně držet příbor a všude kolem sebe dělá u jídla *********** odmítá jíst ovoce, zeleninu a chutnají mu jen jidla z fastfoodu. Jeho matka zanedbává i přípravu do školy, chlapec má špatné známky v matice. Maminka ho taky navádí proti nám, občas příjde s tvrzením, že ožení-li se tatínek se mnou, už s ním nikdy nepromluví. Bohužel si mYslím, že na tom má vinu i můj snoubenec, vidí jak je kluk zkažený, pokaždé říká, že s jeho matkou promluví, ale bojí se jí, aby mu syna neodvezla zpet domů-jsou oba z Malajsie. Já už jsem na kluka alergická, nemáme žádné soukromí, poslední dobou nam v noci kluk leze i do postele, že má noční můry, ruší mi spaní a já pak v pět ráno vatávám na 6-14ti hodinový let absolutně mrtvá. Už jsme mluvili o tom,že by mohl trávit část času se mnou a část s klukem, souhlasil, ale ještě ten samý den to porušil, prý kluk brečí že chce být u něj a ne s maminkou...ma ji sice rád, ale tatínka víc. My do dvou let plánujeme svatbu a děti, už teď nám malý tvrdí, že sourozence zakazuje a nikdy ho nepřijme. Já se snažím být na kluka hodná a kamarádka, ale opravdu mi někdy leze na nervy, nikdo mě nepřipravil na to, že budu mít odrostlé dítě, možná kdyby to bylo víc pozvolna?? Nevím. Snoubence miluji, jeho syna toleruji...co s tím?
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Jak se vyrovnat s nevlastním dítětem v domácnosti
Poslat SZ
Galerie obrázkůCituji Tiakia: Hlavně tam hraje roli jiná kultura,jiné zvyky,jiná pravidla.
To taky a to by mě zabilo
stačí mě !volná! výchova zde v čr
Souhlasím s tím co jste tu holky psaly, že se partner má podílet na výchově nevlastního dítěte když je u něj doma, sama bych tedy zvolila jiný typ výchovy, náš český...nebýt extrémně přísná matka, ale děti musí respektovat jistá pravidla. Bohužel jak už jsem psala, mám pocit, že můj partner cítí vinu,že díky práci nemá na syna dost času a tak mu všechno toleruje a nedokáže být přísnym a objektivním rodičem. Např: chodí spát v 11 večer-hraje videohry-ráno jde do školy. Na druhou stranu musím říct, že mi nepřije,že by syna preferoval, jen má málo času aby ho mezi nás rozdělil 
Cituji Spinster: jen má málo času aby ho mezi nás rozdělil
Tak to má můj nynější partner taky a přesto to funguje,jde to.
Cituji Spinster: Tolikrát jsem si pobrečela, když jsem si myslela, že je to mezi náma dobrý (tvrdil taťkovi, že mě má rád) a pak bum, zavolá matka a vříská že mě malý nemá rád (zdá se nám že matce říká doma opak toho co nám, prý s tím už byly problémy v jeho předchozím vztahu).
A není třeba možné, že ten malý řekne matce, že mu nevadíš a tu to vytočí, synovi Tě zakáže a ještě volá Tvému přítelovi, jak Tě kluk nemá rád, aby vás co nejvíc rozvrátila? Jestli je to teda nějaká psychotická zářlivka..
Komunikace s jeho maminkou je složitá, hned křičí a vyhrožuje, partner se konfliktům raději vyhýbá,bojí se jí. Je to hodný člověk, to jak se po rozchodu chová k bývalé ženě a synovi je příklad toho co by měl udělat správný chlap, vážím si ho za to, proto by mě mrzelo kdybych to musela ukončit, solidních chlapů není dneska na světě tolik.
Cituji Spinster: to jak se po rozchodu chová k bývalé ženě a synovi je příklad toho co by měl udělat správný chlap, vážím si ho za to, proto by mě mrzelo kdybych to musela ukončit, solidních chlapů není dneska na světě tolik.
No,svatá pravda,ale pak si bohužel nestěžuj-nemyslím to zle,ale žij si s ním a na syna si musíš zvyknout a alergie musí stranou
hmm tak ja by som toto asi nezvládla..deti mám moc rada ale popravde rada by som mala vzťah, kde by som ja svojej láske porodia prvé dieťa..možno to vyznie hlúpo, ale proste tak to cítim a aj ja mám nevlastnú sestru a nie je to výhra. Samozrejme môže sa mi stať že sa zamilujem do človeka ktorý už dieťa bude mať a nevidím dôvod ho neprijať aj keď by mi to rozbilo nejaké moje predstavy o živote (ale život je taký aký je), ale ak by to bolo takto rozmaznané dieťa ako píšeš ty a partner by s s ním nedokázal narobiť poriadky ušla by som 
Chápem že je to jeho dieťa ale dieťa predsa nemôže skákať rodičom po hlavách..Ja si myslím že láska má byť pravá všade a nemyslím si že v láske sa uprednostňuje takže tvoj partner keby chcel skutočne by sa mohol trošku uvedomiť a vžiť sa aj do tvojej kože nie len do kože svojej a svojho rozmaznaného synáčika. Ťažko sa radí keďnniečo také neprežívam takže celkom túto situáciu pochopiť alebo zhodnotiť neviem, ale skúsila som si to predstaviť a vlasy sa mi postavili dupkom..
Cituji Spinster: Myslíme si, že je to tak,že ho ona navádí.
Některé matky to dělají a je to hnusné,ale velice často je to taková chabá omluva a výmluva,když něco s dítětem neklape.Těžko říct
Zkusím to s ním probrat, zda bychom mohli nastavit určitá pravidla u nás doma abychom tady mohli všichni existovat v pořádku a míru a aby malý začal se učit pořádku a samostatnosti ( utírat zadek a smrkat...
atd) snad to tentokrát vezme vážně a nenechá se udolat psíma očima malého
Cituji Spinster: snad to tentokrát vezme vážně a nenechá se udolat psíma očima malého
držím palce!ač jsem pesimistka,pokud to tak dlouho nefunguje.
Díky všem za názory, ono to je v pohodě a drží a pak se člověk trochu zboří a zmatkuje
Párkrát jsem zahlásila,že je malý nepořádný apod. Nejhorší je, že mi to oddouhlasí a pak se ho pokusí srovnat...jenže dítě udělá oči a je to v...asi je třeba být víc důrazná
