Nemám ráda svůj život

Holka ve 20letech by ses měla vzchopit a dělat to co chceš ty a né to co chtějí rodiče
Pokud s přítelem chcete bydlet spolu tak to tak uděléj a pokud chceš studovat uplně jiný obor, který by tě bavil tak do toho jdi.
Co se týká tvého těla a toho že néjsi oblíbená, tak to bys měla zapracovat na svém sebevědomí.
Četla si třeba nějakou knížku typu Miluj svůj život? Nebo tajemství? ... Možná by ti to pomohlo

Reaguji na chamelka: Tajemství jsem četla, ale jen pár stránek. Moc nevěřím tomu, že by mi to pomohlo

Reaguji na chamelka: Přesně tak

Ve 20 už jsi dost stará na to aby ses osamostatnila pokud chceš, buď ráda že máš přítele se kterým můžeš jít bydlet. Když tě ve změně oboru nebudou podporovat rodiče tak on určitě bude. Školu bych jen přerušila , kdyby ses třeba chtěla vrátit nebo by ses jinam nedostala (neříkám že nedostaneš, ale jistota je jistota ). A na svým těle si zační víc všímat těch pěkných věcí, doporučuju kromě zmiňované knížky Miluj svůj život pročíst i tohle.

Přeju Ti hodně štěstí, jsi mladá tak si mládí nenech zkazit omezováním ze strany rodičů. Oni si zvyknou

Tak se prvně podívej na film. Doporučuju ti aspoň to vyzkoušet, dokud se sama nepřesvědčíš těžko tomu budeš věřit

Odkud jsi? Nechceš zajít na kafe?Myslím,že v určitém věku to takhle ženy mívají.Občas se sami sobě nelíbí a život je tak trochu nebaví.Myslím,že i já jsem měla někdy takové pocity a možná je to hlavně tím,že moje matka mi dělala úúúplně to samé co Tobě.Je to strašně nepříjemné a strašně nefér,ale ...jestli chceš vědět,jak jsem to vyřešila já -v 18 ti jsem se odtěhovala ke svému příteli.A od té doby si žiju život po svém, a také se sama živým.

Ahoj Nicolleto

Každý máme nějaký problém...ale začnu od zadu...pokud chceš bydlet se svým přítelem, neřeš to co říkají tvoji rodiče a jdi do toho...pokud od nich nebudeš chtít žádné peníze, tak ti v tom nemůžou bránit Pokud nevyděláváš, se školou bych sekla a šla do zaměstnání, aby jste se s přítelem spolu uživili (nebo nevim jak to máte )...Rodiče přece můžeš navštěvovat a podle toho co píšeš mi příjde, že si s přítelem nejšťastnější Tak svoje štěstí podporuj...vědí tvoji rodiče, jak to u tebe ve škole chodí? Pokud ano, nechápu proč tě nepodpoří...

Ke škole....pokud můžete vyřešit bydlení i tak, že budeš dál studovat a třeba občas chodit na brigády, školu bych rozhodně změnila...ty přece studuješ to, čím se budeš jednou živit, ne..? Né tvoji rodiče... musí to pochopit a být na tebe hrdí, že studuješ vysokou školu a věnuješ se tomu co tě baví...

Zkus v nejhorším případě vyhledat odbornou pomoc, zkus zajít k psychologovi a uvidíš

A postavu vůbec neřeš, tvůj přítel tě má určitě rád takovou jaká jsi...pokud to vadí hodně tobě začni na své postavě pracovat, zaplať si pár hodin týdně v posilovně a za pár měsíců se všichni budou divit

Změn svůj styl života... Zkus si najít nové koníčky, začni cvičit, dnes toho je tolik zábavného cvičení, nemusíš se trápit v posilovně třeba se ti podaří zhubnout a budeš mít díky tomu větší sebevědomí. Evidentně tě to trápí necítíš se ve svém těle proto ti to radím... Když zhubneš skončí i pocení. Ale pokud hubnout nechceš, tak to nedělej a nauč se své tělo milovat jaké je. Pokud nemáš ráda cvičení, tak zkus třeba jen změnit jídelníček jíst často menší zdravé porce (budeš se cítit líp a i tvoje tělo ti bude vděčné). I já studovala výšku a obor mě nebavil a po 1 semestru to ukončila - rodiče hrůza, ale vzali to (nic jinýho jim nezbývalo) na výšce jsem byla psychicky na tom špatně. Teď pracuji a mám pohodu ... Názory od rodičů ctít, ale ne všechny. Spíš jim zkus říct jak se cítíš proč děláš to a to, že přítele miluješ proto s ním chceš být, že přeci tvoji rodiče když byli mladí zamilovaní pobláznění láskou, tak spolu taky chtěli trávit čas. Zkus se sama přihlásit na jiný obor když tě vemou, tak přejdi. Lepší ztratit 1 rok než 3 a nic nemít... Ale miluj život co ostatní lidi, kteří jsou nemocní... by za to dali, aby mohli žít a užívat krásu na tomhle světě

vzchop se a měj taky svůj názor, kdybych do tedka delala to, co po mě rodiče chtěj, abych se chovala podle nich, tak je ze mě jeptiška, která celý den dřepí jenom doma. To že se s tebou mamka kvůli tomu nebaví, ji za chvili přejde, až uvidí, že tě ztrácí, takhle tě má prostě jistou tím, že ji ve všem posloucháš. Začni žít, máš celej život před sebou. To, že chceš bydlet s přítelem, tak proč ne, nelíbí se to rodičům? Tak mají smůlu, nemůžou ti celej život řídit jak oni chtěj( taky mám takoví rodiče).
To, že nemáš ráda své tělo, tak pro to něco udělej, začni cvičit, hodit do posilky nebo jinak na sobě zapracuj, kup si nový pěkný oblečení, hezky se namaluj.
A to, že chceš změnit vysokou, tak ji přeci změň! Je to tvůj život, ty ho budeš žít ne tvoji rodiče.

a proč nezačneš cvičit nebo prostě proti tomu nějak bojovat? Chápu, že si člověk stěžuje na to co nejde změnit,ale takhle ne, pokud se nevzchopíš a budeš si na to jen stěžovat tak budeš furt tam kde jsi...Na rodiče se vykašli, je ti 20, ne 15, můžeš si dělat co chceš...

Ahoj, hlavu vzhůru! Opakovala bych se po holkách, což asi nemá cenu, tak se jen zeptám, jestli je nějakej určitej důvod, proč rodiče nemají rádi tvého přítele? Něco v tom být asi musí, ne?
Jinak zapracuj hlavně na zvednutí svého sebevědomí, sama se pak bueš cítit lépe. Sama vidíš, že máš přítele, takže jsi určitě hezká holka, tak nač takovýhle starosti? (Tím nechci říct, že kdo nemá kluka je ošklivej, nebo tak něco! )
Ve 20 letech už jednej podle sebe, ne podle rodičů. Myslím, že člověk si určitejma věcma musí stejně projít sám, nehledě na rady rodičů..

Se všema holkama tady naprosto souhlasím

Přečetla jsem všechno, co tady holky psaly a taky musím souhlasit prostě se neboj do toho jít a udělat to, co chceš ty bez ohledu na ostatní Je to tvůj život a máš už věk na to, aby sis ho udělala podle toho, jak chceš ty sama. Ale jen se nesmíš bát tu změnu udělat. Přeju hodně štěstí

Reaguji na Sephantes:
No, oni důvod mají, ale mě to nepřijde jako důvod. Spíš jako naprostá blbost. Máma totiž chce abych se s ním kvůli tomu rozešla. Bavila jsem se o tom už na jednom fóru a každý mi řekl že tohle je hloupost, nerada bych to tady takhle zveřejňovala o co se jedná, nechci kdyby tady byl někdo známý a podobně.

Ahoj, tak být tebou, změním školu, odstěhuji se k příteli, začnu cvičit a možná by i byla vhodná návštěva psychologa. Přeji hodně štěstí.