Ahoj holky, potřebovala bych nějakou radu na můj problém. Je mi upřímně velmi trapný a nepříjemný, stydím se za něho, ale nějak už nevím co dělat. Vždy jsem byla v pohodě holka, užívala si života, nic neřešila. Ale už od určité doby (nejspíš partnerská krize) jsem začala mít problémy s nervozitou, která se odvíjí od toho, že pořád běhám na záchod. Přišlo to z čista jasna, ani nevím jak, v té době jsme měli krizi s přítelem (cca 1 rok zpátky), začala jsem být nervózní v tramvajích (pocit křečí v podpříšku, hořko v puse, chvění a hlavně pocit, že se mi chce na záchod - velkou), pak jsem začala být nervózní i třeba, když jsme byli na pizze (že když ji sním, bude se mi s ní chtít na wc - je fakt, že jsem měla asi 2x pizzu, kde na ni bylo něco zlého a já z toho dostala "pěkný" průjem). Po měsíci to ale ustalo, a já byla zase tak přes půl roku v pohodě. Jenomže to opět teď z čista jasna přišlo, trvá to už přes měsíc a půl! Mám pocit, že to je ale intenzivnější. Teď dokonce, kde jdu, tak stresuju, že se mi bude chtít na wc,i když jdu do blbého obchodu. Odmítám chodit i na procházky s přítelem, protože, co kdyby se mi zase začlo chtít na wc a já bych si neměla kam zajít. Jsem nervózní i třeba s toho, že přítel šel na záchod a já si v tu chvíli na něho nemůžu zajít, protože tam je on. Připadám si už jak idiot. Přitom teď s přítelem máme vztah v pohodě, ale začíná mu můj "zlozvyk" taky pěkně lést na nervy, kolikrát utrousí i blbou poznámku a já se pak bojím 3x více toho, že se mi bude chtít - protože kdyby se mi chtělo, bude se blbě tvářit. Bojím se už před ním jít na záchod. Já se mu ale vůbec nedivím. Připadám si tak ponížená...Ničí mi to úplně život, všude kde jdu, řeším jen a pouze wc, bojím se někde jít, něco sníst, že se mi z toho hned bude chtít, bojím se někde čekat, kde není záchod, protože co kdyby se mi náhodou chtělo....Jejku jak to čtu připadám si zralá na psychiatrii...nevím už co s tím dělat, snažím se to překonat, ale psychika je taková silná potvora, že to nejde. Párkrát se mi stalo, že jsem to i potlačila, ale to jen párkrát..Jím i různé přírodní vitamíny na střeva, nervozitu, horčík, ze začátku jak by to pomáhalo, ale teď mám pocit,že ne. Nemám to ale třeba každý den, třeba 3 dny mám klid a pak zase 2 dny katastrofa....
Tak se chci zeptat, nemáte některá s tím také nějaké zkušenosti? Nebo nějakou radu? Budu vděčná za vše ! A prosím, neberte mě za idiota a psychicky labilního člověka.
Ps. U psycholožky jsem už byla, ta mi ale řekla, že to je díky té krizi s přítelem. Ale teď krizi nemám, takže to asi kvůli ní nebylo....
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Nervózní úplně při všem, neustále běhání na wc
Poslat SZ
Reaguji na sally_:
No ať už to máme jaké chceme, tak máme společné to, že na to musíme skoro pořád myslet... a podle mě to hraje hodně důležitou roli ta psychika... Snad tě to brzo přejde
Reaguji na haňule: jn...musím taky na to pořád myslet..Drží mě to už asi měsíc a půl a pořád se mě to nechce pustit 
Letos končím psychologii a z toho, co píšeš, mi to připadá jako nějaký druh fobie. Opravdu nejblíž je agorafobie...nechceš nikam chodit, vyhýbáš se nebezpečným místům, protože se bojíš, že by ti tam bylo nepříjemně
Otázkou je, zda doopravdy nejde o fyzickou příčinu - rozhodně bych si nechala udělat alergické testy a testy na celiakii. Celiakie se projevuje různě.
Jak to mšá se skutečnými střevními problémy? Máš je často a furt, nebo nemáš a "jediné", čím trpíš, je ten strach z nich, v podstatě neodůvodněný (resp. odůvodněný nějakou zkušenosít z minulosti)?
Jinak fobie se léčí psychoterapií, konkrétně bych si našla někoho se zaměřením na kognitivně-behaviorální terapii, s kým bys podstoupila systematickou desenzibilaci. Dnes už mají někteří psychologové dokonce i vysloveně specializaci na fobie.
Reaguji na Lisa: Já bych spíš řekla, že se prostě jedná jen o ten strach. Jak jsem už psala tady některým holkám, žádné problémy se střevy jsem nikdy neměla, ani jsem nikdy neprodělala žádnou nemoc. Opravdu mám s tím jen problémy, když na to myslím. Ne vždy se to ale projevuje, někdy jsem v pohodě a někdy mě to chytne. Jen když na to urputně myslím, tak se mi chce, když na to nemyslím, tak se mi vůbec nechce a nemám s tím problém.
Galerie obrázkůCituji sally_: horčík,
horčík ,má silné projímavé účinky ,takže se nedivím ..že neustále chodíš na záchod ,
Reaguji na pliska: Jejku tu pořád někdo něco nepochopil. Není to kvůli žádnému jídlu, nebo vitamínům je to díky psychice !. Byla jsem už i u psycholožky a ta mi to potvrdila. Horčík jíst musím, jelikož ho mám nedostatek, a když ho v sobě nemám, tak se někdy i třepu (mám ho předepsaný od lékařky, beru ho už málem rok a nikdy jsem z něho problémy neměla, žádný průjem apod., kdysi jsem ho brala pořád). Vím, že hodně lidí má z něho průjem, ale mě se to netýká. Právě i díky hořčíku se mi všechno začalo zlepšovat. Ještě jednou píšu, ze střevy nic nemám ! Nemám žádné průjmy, jen se mi prostě chce na wc, když na to myslím. Je to jen pouze o mojí vlastní psychice. Jak už jsem už tady psala asi 3x, nemám žádné problémy, když na to nemyslím. Když na to myslím, tak musím na záchod, ale když na to nemyslím, tak si ani nevzpomenu, že se mi na nějaký záchod chce..A ty problémy sem už měla, když jsem horčík ještě nejedla.
Sally ,já to pochopila ,ale chtěla jsme tě jenom upozornit ,zda to nemáš z toho horčíku ,kažpodádně si myslím ,že trpíš tzv. draždivým tračníkem,je to vlastně nemoc od nervů ,přečti si o tom na netu ,pokud si byla u psycholožky tak je dobré ji navštívit více krát ,aby tě navedla jak se problémů zbavit ,jedna návštěva skutečně nestačí .
Reaguji na pliska: Jj já vím právě, že z horčíku se běhá na záchod, ale právě, že s ním problém nemám. Mě právě psycholožka řekla, že to mám díky problémům s přítelem, ale teď jsme s přítelem v naprosté pohodě a stejně mi to převládá. Jako někdy jsem naprosto v pohodě, někdy zase ne. O tračníku mi tu už jedna slečna psala, ale příznaky na mě vůbec nesedí, jen křeče v bříchu a ty taky nemám vždycky. No budu muset asi ještě k té psycholožce, co mi řekne...Jinak díky za názor
Reaguji na Terezska1992: Abych upřímně řekla, ani pořádně nevím, co mám proti tomu dělat. Snažím se na to nemyslet, jím taky nějaké přírodní vitamíny na střeva a toť vše. Byla jsem také u psycholožky, ale ta mi nepomohla...jinak nevím, co jiného dělat. Právě proto jsem založilu tuto diskuzi, abych se dozvěděla, zda má někdo taky takové problémy a jestli jo, jak je řeší...
Reaguji na sally_: no právě mě taky nepomohla psycholožka ani psychiatr..ten mi napsal už asi 5druhu antidepresiv a nepomahájí..Ted mam nové,které mohou způsobovat menší zácpu,tak uvidim..A pak mi napsal Reasec(to je jen když někam třeba pojedu,tak si mam vzít dva prášky a měla bych být po tom v klidu),ale ještě jsem to nezkusila.Na netu jsem zjistila na tyhle prášky kladné reference,tak uvidim,ale stejne se nedají prášky brát pořád.Mě to začalo zničeho nic na výletě se školou a od té doby to mam.Prvně to začalo slabě,ale ted už to mám ve stádiu,že nikam nechci raději chodit,natož jezditA to mě čeká ještě 2roky škola(kam jezdim busem) a ve školy je to také k nevydrženíKdybych zjistila neco co pomůže,určitě napíšu
Reaguji na Terezska1992: Děkuji no mě to začlu při krizi s přítelem, tež z ničeho nic, nikdy jsem žádné problémy neměla a najednou to začalo. Prvně to bylo celkem slabé, po měsíci to přešlo, ale teď to začalo znova a trvá to asi už 2 měsíce. Nemůžu se toho zbavit. Příteli to už taky celkem leze na nervy, protože taky nikde nechci chodit, protože se bojím, že se mi bude chtít...
Reaguji na sally_: no já z tohohle problému přítele ani nemámProtože nemam nervy na to,se seznamovat..Nikam nechodím na diskotéky nebo kamkoliv mezi lidi.Je mi 18 a tvrdnu doma a to mám zrovna prázdninyByla jsem letos 2x na koupáku a asi 2/3 z celého času na koupáku jsem seděla na wcale tu školu nevím jestli přežiju,protože vždycky jsem jezdila domu v polovině vyučování,protože se to nedalo vydržet
Vůbec jsem netušila,že ještě někdo má takové problémy
Téma Nervózní úplně při všem, neustále běhání na wc je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:
- Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
- Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
- Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
