Jak překonat panický strach z pavouků

Tak to v tom případě nechápu, proč ještě nejsem nejbohatší žena a manželka George Clooneyho

od té doby co si jeden osminohý tvor dovolil mi v noci spadnout na obličej, se o překonání strachu ani nesnažím, protože to nejde. Ještě rok po tom jsem spala s hlavou pod peřinou a než jdu spát tak důkladně kontroluji celou místnost. Další si sednoul 2 cm od vypínače, prý jsem zařvala tak, že si rodiče mysleli, že v předsíni leží mrtvola nebo něco podobného. Naštěstí je táta s pavoukama na tom podobně, akorát neřve, nebrečí a neklepe se. K likvidaci slouží máma a pavouci se zásedně odnáší daleko, pokud jsem nucena se pavouka zbavit sama, tak jedině vysavačem, kterého se pak stašnou dobu štítim.

taky mi to není jasný, nejspíš jsem si to pokazila tím vysavačem

Nejspíš George také pavouky vyhazuje a šlape si tak po štěstí
Já nedokaži na pavouka vzít ani vysavač,už jen ten pocit,že by mi "proběhl"pod rukama, brr

no fuj, to si ani nedovedu představit... po mě naštěstí ještě nikdy žádnej nelezl, to bych měla snad infarkt...

ale vysát ho teda taky nedokážu... Prostě ta trubka je moc krátká

já taky nedokážu vysát pavouka, z části že se bojím že vyleze ven, a z části že je mi ho i líto, no, jak tam vevnitř leze nebo se dusí nebo co já vím.. jinak zabít ho nedokážu proto, že co kdyby zpod té boty nebo čeho vylezl na mě
no a má tady někdo vysvětlení pro tenhle absurdní strach z pavouků? Kde to vzniká? Je možné, že moje dcera až uvidí mé šílené reakce, to ode mě "odkouká" a bude na tom stejně jako já?

Tak to ještě děsivější představa než pavouk samotný, teda.
Co opravdu pomůže: síťky do oken! Snížení výskytu havěti v domě o 100 %!

tak to bych se asi regulérně zcvokla a přestala hrůzou mluvit...

Reaguji na Lorraine: my máme hodně starý barák, všude díry, pavouci sem lezou i ze sklepa a dírama v poklopu z půdy..navíc máme asi stopadesát oken, do všech se sítě dát nedají

To by mě zajímalo také,proč mám takovou hrůzu z pavouků.

To se asi nedá s určitostí říct.Moje mamka se jich nikdy nebála,když se někde objevil,prostě ho vyhodila a můj syn i přes mé téměř hysterické záchvaty se jich nebojí také a klidně je vezme do ruky,tedy ty menší.Naštěstí ví,že se s nima ke mně přiblížit nesmí.Ale je to kluk a u holčičky to třeba bude jinak.

Reaguji na pes.filipes: to si taky vždycky představuju, když bych ho měla zabít tak se naštve a skočí na mě ...

to je podle mě o povaze...moji rodiče s tím třeba žádný cavyky nedělají... ale je fakt, že moje sestra je na tom možná hůř jak já

k nám pavouci vůbec přes okna nelezou. Jenom přes podlahy a různý škvíry...když jsem neměla v pokoji lišty na podlahách tak to byl děs..teď už je tam mám takže výskyt pavouků se zmenšil ale oni si vždycky nějakou škvírku najdou.

myslím že touhle fobíí trpí snad každá druhá holka některá víc některá míň, já když vidím jen johanu, tak dostanu histerickej zachvat brečím a řvu a nakou dobu se z toho dostávám, naučila jsme se je zabíjet vysavačem co nejdelší trubkou, ale vždycky se u toho strachy spotím a klepu se a dlouho eště nechám zaplej vysavač aby náhodou nevylezl , njn nemáme to lehký holky

Uff, tak to jsem si oddychla, že za to nemůžu já, ale že to celé pos.ral George, že nejsem jeho manželka.

Reaguji na pes.filipes: taky se od té doby moje fobie pěkně zhoršila, když musim kolem pavouka projít, tak to pak ještě 15 minut rozdýchávám

Taky úplně vím, o čem mluvíte, naštěstí jsem nikdy žádnou takovou velkou chlupatou potvoru neviděla, u nás doma jsou jen johany a to je vždycky křik a panická hrůza a "mamííííííí" ale přítel mi nedávno na jedné "chatě" na vranově (byl to spíš hodně starý dům plný pavouků) udělal to, že chytl obří můru a ukazoval mi ji před obličejem. Měli jsme už oba popito no a moje přirozená reakce byla křik a dala jsem mu pěknou pěstí . Druhej den jsem se mu za to sice omlouvala, ale zároveň jsem byla hrozně naštvaná. Nemluvě o tom, že jsme spali na takovým starym pofiderním gauči a já se pořád jen budila a kontrolovala pavouky. Už nikdy tam znovu nepojedu.