S přítelem jsem přes 2 roky. Vztah máme podle všech opravdu úžasný a já už vím proč-jsme prostě nejlepší kamarádi, co si občas dají pusu a vedou se za ruce. Mně takový vztah nevadí, zvykla jsem si, sice jsem příteli říkala, že bych chtěla aby mi dával více najevo lásku, ale teď už mi náš vztah vcelku vyhovuje, miluji ho, veřím mu, ale není to nějaká vášeň. Jenže s tím že se k sobě chováme jako přátelé souvisí i to, že vlastně nemám potřebu s ním spát a to přítel nedokáže pochopit. Je přece logické, že když se mezi lidma pošťuchujeme a hašteříme jako přátelé, tak najednou doma nebudu nadržená dračice nebo ne? No a navíc se do toho zamotal ještě jeden kluk, který sice vztah nehledá, ale hrozně se navzájem přitahujeme. K ničemu nedošlo, jen je mezi námi prostě to napětí. Přítele miluji, jemu náš vztah taky vyhovuje, akorát by chtěl více sexu, já chci také sex, ale ne s ním, zároveň ho nechci ztratit, je to skvělý člověk..