Od června letošního roku jsem se začala vídat s mužem kterého znám už roky, vždycky se mi líbil a já jemu (jednou jsme spolu dokonce ulítli ale to nic neznamenalo). Měl hodně let přítelkyni, která se s ním ale minulý rok rozešla. Jenže on se z toho dostával dost těžko a ona s ním pořád udržovala jakýsi přátelský kontakt. Utvořili si nějakou domluvu na způsob že si dají rok pauzu a pak se k sobě třeba vrátí, budou řešit bydlení rodinu apod...
Do toho jsem ale přišla já a naše schůzky. Zezačátku jen o sexu. Řekl mi jak to má s tou bývalou a scházeli jsme se vlastně tajně. Jenže to začalo být hodně intenzivní, nejdřív jsem se samozřejmě zamilovala já a začali hádky. V září jsme "vztah" ukončili s tím že mě ubližuje a on to takhle nechtěl. Jenže on si asi po týdnu uvědomil že mu šíleně chybím (podle jeho slov). Já to nevydržela a začali jsme se opět vídat. Tak to šlo další měsíc a nakonec přišel sám s tím že se do mě zamiloval a absolutně neví co dělat... Prý se nedokáže od té bejvalky odpoutat kvůli tomu co prožili a co si naslibovali, já mu ale taky šíleně chybím když spolu nejsme.... Do toho všeho se o nás dozvěděla ta bývalá, vynadala mu že jí nic neřekl, že to je jak kdyby jí podváděl (ikdyž spolu celý rok nic neměli!) a samozřejmě mu dala nůž na krk. Buď to semnou ukončí nebo se oni už neuvidí. Jak řekl, nedokázal to s ní nadobro ukončit takže jsem práskla do stolu já a vykašlala se na něj.
S ní se začal vídat častěji a dalo by se říct že začal sekat latinu aby mu to "odpustila". Po dvou týdnech se ale samozřejmě začal ozývat, nejdřív nějaké sms a potom za mnou přišel s tím že mu šíleně chybím. Opět jsme se spolu vyspali ale vlastně se nic nezměnilo. Řekl mi že na mě myslel celou dobu, hrozně mě chtěl vidět, stýská se mu atd...
Stále je ale s ní. Mě to připadá jako vztah bez lásky. Jen na základě toho že se dohodli na něčem.... A ona je samozřejmě pěkná mrcha protože si ho celou dobu drží jen jako kamaráda jen proto, aby si nenašel nikoho jako jsem byla já. A jakmile si našel tak začala dělat scény.
Zajímalo by mě jestli si někdo prošel něčím podobným... Vím že se ozve opět a zase mě bude chtít vidět. Ale nevím jak potom reagovat. Napadlo mě, říct mu že jsme se dohodli na ukončení, on má "skoropřítelkyni" kterou podvádí už teď a že to mi teda nepřijde jako nějaká super láska, a že já už nezvládám s ním zase jenom spát když věděl že chci něco víc. A dát mu nůž na krk, ať si vezme třeba měsíc na rozmyšlenou jestli já nebo ona. Ale rozhodně ne zase obě jako poslední půl rok.
Vím že by se vše vyřešilo jednoduše, kdybych to té jeho řekla... Jenže to ho nebude mít ona ani já.
Nejhorší je že sama nedokážu být silná a kdykoliv se ozve tak samozřejmě reaguju, místo abych ho poslala do háje. Nejhorší na něm je, že je šíleně nerozhodný.
Myslíte že je nějaká šance že přecejenom budeme spolu? Vidím jak nás to k sobě táhne a jí nedokáže být věrný. Když jsme spolu tak je to úžasný a to co je mezi nimi je už jen zvyk, ale nevím jestli to bude stačit k tomu aby mu došlo že láska je víc než nějaké stereotypy.
Poslat SZ
Galerie obrázků
