Mám problém. Potkávala jsem často při venčení jednoho kluka. On je zadaný, já nezadaná. On řešil hypotéku, já řešila hypotéku, měli jsme společné téma. Hodně si rozumíme. Nějak se stalo, že mě hodně bolely zuby a on se nabídl, že mě odveze v noci na pohotovost, ulevilo se mi. Další den jsem ho ráno potkala, když jsem šla do práce, tak mě tak odvezl. Začali jsme si víc psát. Začal se snažit o nás společný čas. Sem tam přišel na víno a mluvili jsme spolu do rána. Samozřejmě přítelkyni lže. On mi říká, že to přišlo naprosto nečekaně a že na mě pořád myslí, že se svojí holkou 2 a půl roku nespal, že spolu jenom bydlí a nechává tomu volný průběh, měl svůj život nalajnovaný a najednou vybočil ani neví jak. Spali jsme spolu, dívá se na mě zamilovaně, dělá všechno proto abych byla spokojená, je hrozně hodný, podvádění mi k němu nesedí a podle mě mu to ani nedochází. Přijde mi i jako by mu bylo jedno, že to praskne. Když mě venku líbá, jsem to já, kdo se otáčí, jestli někdo někde nejde. Píše mi do rána. Když jsem s ním jsem strašně šťastná. Ale opravdu je to tak dobře? Všichni mi říkají nech tomu volný průběh. Oba se odstěhujete a uvidíš jestli za tebou bude jezdit. Já bych nikdy nemohla někoho podvádět. Nevím jaký oni mají spolu vztah, ale bojím se, že to praskne a že jí tím ublíží nebo že mu to pak dojde, co udělal a stáhne se. Je to hrozný. V takové situaci jsem nikdy nebyla a doufala, že se do ní nikdy nedostanu, ale stalo se. A nevím, co s tím. Několikrát jsem se snažila couvnout, ale on mě nenechá a já už to ani nechci.