Mají v dnešní době vztahy cenu a šanci?

Je to o toleranci a o tom, jak se člověk dokáže k druhému chovat Mám kolem sebe spoustu párů, kde se dva milují i po třiceti letech

Myslím, že záleží na lidech a ne na tom, jaká je zrovna doba.. Pokud jsou k sobě lidé tolerantní, rozumí si a navzájem se k sobě umějí chovat tak si myslím, že jde doba stranou Ano, na jednu stranu je sice pravda, že v dnešním uspěchaném světě je tak nějak všeobecně těžší udržet si vztahy.Lidé se stále za něčím honí a opomínají to, co je doopravdy důležité.. I přesto si však myslím, že stále jsou lidé a páry, kteří spolu jsou nebo budou celý život

vše je o lidech a toleranci

dřív to totiž bylo taky o tom, že rozvod byl potupa a ženský se nechaly týrat mužem jen kvůli dětem a rodině. Ale taky mi přijde, že se teď dost lidí rozvádí kvůli hloupostem

no ale to jsou hlavně ty starší páry co se braly ještě třeba před revolucí, dnešní mladí lidé mi příjdou oprvdu že to vyjde jednomu páru ze sta..

to je také pravda

Mě už třeba někdy příjde opravdu zbytečné hledat si nového partnera, většinou je ten druhý vždy ze začátku skvělý, jak opadne zamilovanost je to fajn ale končí to nenávistí, hádkama, nechcete ho vidět.. neříkám že je to vždy a u všech ale holky uznejte že z bývalých se vetšinou stanou ti ******* které už nikdy nechcem vidět a je smutné že se to stane z člověka který byl pro vás kdysi úplný opak

Ale vždycky je to o obou dvou partnerech.

Nad tímhle jsem taky občas přemýšlela, zvlášť, když se v mém okolí rozejdou dva, kteří vypadali, že se jeden pro druhýho narodili, strávili spolu x krásných let a nakonec šli od sebe, říkám si "když to těmhle dvěma nevyšlo, jak to potom může vyjít mně!" a je mi z toho smutno...
Když se podívám, kdo spolu zůstal jak se říká "dokud nás smrt nerozdělí" je to generace mých prarodičů. Tehdy se to asi bralo všechno trochu jinak už kvůli dětem, majetku, okolí, atd. Teď se dva pohádají a hned se rozchází.

I mezi mladými znám úžasné páry, kterým člověk může jen závidět a je to podle právě proto, jak se k sobě dokážou chovat...

Jsem z totálně rozvrácené rodiny a všichni mí nejbližší přátelé jsou také z neúplné rodiny. Většinou vina hlavně chlapa, který si našel mladší nebo ženu opustil (neříkám, že jenom jeho, ale především jeho vina). Dlouho jsem proto nevěřila v manželství ani lásku a nic podobného a přišlo mi na 100% jisté, že pokud se dva vezmou, tak spolu nikdy nemohou zůstat do konce života, že se vždy nutně rozvedou nebo budou hodně nešťastní. Teď už věřím, že je možné najít partnera "na vždy", ale je to hodně těžké, protože na to musí být dva a jakkoli se budeš snažit, pokud se na to chlap vykašle, tak je ti to k ničemu. Z mých zkušeností jsou to prostě většinou chlapi, kteří to po.... a nechaj ženskou, i když ženy se také někdy chovají hrozně. Nicméně většinově je to myslím problém spíš u mužů a to hlavně pokud se ožení před růstem své kariéry, pak už je jim jejich žena málo.
.

Já si myslím že vše, co tu bylo napsáno o toleranci a porozumění je naprostá pravda. Také je nutné neustále na vztahu pracovat, udržovat vášeň a romantiku.

Ale neméně důležité je podle mě samotný výběr. Už jen z deníčků tady vidím, že spousta žen na začátku přehlíží nebo zlehčuje vlastnosti partnera, které mohou předvídat problémy v budoucnu. (občas v hádce použije ostřejší slovo, doma nepomáhá, není ochotný se dělit o finance, píše sis jinýma, nemá zájem o sex, dává přednost kamarádům, atd.) Buď to omlouvá, že to dělají všichni chlapi, nebo že jsou horší věci a nebo snad že po svatbě/dítěti se to změní. A to už samo podle mě určuje nižší šance tohoto vztahu na dlouhé trvání a spokojenost.

Já to vidím tak, že jsi moc velký pesimista.
Rčení, že ztratit a milovat je lepší než žít a nemilovat je pravdivé.
Lidé přicházejí, někteří zůstanou, jiní odcházejí, tak to prostě v životě je, ale když se budeš bát toho, co by se možná někdy mohlo stát, tak prostě nemůžeš žít naplno.

To, že se lidé často rozcházejí je pravda a zároveň není.
Dost často jsou spolu tací, kteří sice spolu být můžou, ale úplně "pro sebe" stvořeni také nejsou a pak samozřejmě každý větší výkyv s takovým vztahem zamává.
Což někdy když čtu např. zdejší deníčky, kdy jsou některé holky prakticky s kýmkoliv, jen aby nebyly samotné, není pak divné, že takové vztahy nevydrží.

Milovat má smysl vždy a jestli má vztah vydržet tak vydrží. No a jestli ne, tak co je větší škoda .... milovat se s někým rok nebo nikdy?
Žij pro to co je teď. To bych Ti řekla.

zdá se mi,že je to celé o tom,že lidé si naberou hypotéky,udělají si děti,ale nejsou manželé.
Ono se snáz odchází ze vztahu,který nemá razítko.Dělit si majetek,tahat se po soudech a vyřizovat rozvod trvá podstatně déle než prásknout dveřma a jít.
Chlap,který se nechce oženit by mi nestál ani za pozdrav.

No jestli dva lidé vedle sebe živoří jenom protože na to mají oštemplovaný papír a musí platit hypotéku, tak to je spíš smutné. To mi přijde lepší to prásknutí dveřmi.