Jak poznat, že je to na rozchod?

Ještě dodám, že vždy, když to neklapalo, navrhla jsem "rande" u vínka a vše jsme si vyříkali, ale už mě trochu štve, že to vždy musím udělat já, myslela jsem, že on si taky všimne, že to neklape....přijde z práce, dáme si pusu na uvítanou, pak každý trávíme čas po svém v jiném pokoji. Pak mi dá pusu na dobrou noc.... o víkendu je u počítače nebo s přáteli.....

Jeryna
čauky! ve vztazích to je hrozně těžký radit. nemá přítel jenom pocit, že tě má jistou a proto se už vůbec nesnaží? já jsem s manželem už taky 7 let, z toho 2 roky manželé a jsem stejně stará jako ty. čas od času taky máme krize - stereotyp atd. jakmile jsem měla pocit, že si je mnou moc jistý, začala jsem víc chodit ven s přáteli a hlavně bez něho. hodně nám to prospělo. začal se víc zajímat, netrávil tolik času mimo domov, protože taky chtěl být se mnou... a já taky furt nebyla doma a nečekala až se vrátí. hodně se mi i zvedlo sebevědomí, protože při svých tazích jsem neměla o zájem druhého pohlaví nouzi takže dobré pro nás pro oba.

Jeryna
je to těžké moc radit, je málo informací. Musela by ses víc rozepsat.
Jo a podle mě není ve vztahu nejdůležitější opora. Víš, ono je to dvousečná zbraˇ%n, bo co může být na jedné straně vnímáno jako opora, může být na druhé vnímáno jako přítěž. Je to hoodně individuální záležitost, ale stejnak, podle mě nebude ta nej!

Ahoj, vypadá to na "unavený" vztah, bez jiskry a navíc u Tebe bez určitého pocitu psychologického zázemí v zátěžovější situaci. Asi teď není čas a síla, abys to nějak řešila, ale je možné, že třeba potkáš někoho jiného, a pak ta otázka bude položena opravdu naléhavě, co a jak dál. Pokud ještě nemyslíš na rodinu, tak prostě žij co nejlíp svůj život a uvidíš, co přinese. Pokud si totiž nejsi jistá, že je to bez perspektivy, tak by sis stejně nemohla říct, že děláš dobře, kdyby ses s ním rozešla. Je to prostě zatím takový pat...

Ahoj já si myslím, že je třeba si uvědomit, jestli jsem ve vztahu pouze ze zvyku, nebo pro mě má nějakou hodnotu a ještě jsou v něm i nějaké city..Pokud jde o zvyk je lepší si to přiznat a vztah skončit..To je z mé zkušenosti to nejlepší...

Bereš to rozumně a líbí se mi tvůj přístup, takhle by to podle mě mělo být!

Podle mě by sis měla reálně stanovit, co od vztahu očekáváš a následně tu svou představu zkonfrontovat se skutečností. Body, které budou v rozporu a které pro Tebe budou hodně významné, bys měla probrat s partnerem a udělat nějaký kompromis/dohodu, tak abyste oba byli spokojení.
Pokud by partner neprojevil snahu něco změnit, aby i Tobě vztah něco pozitivního přinášel, tak bych pak zauvažovala, jestli by nebylo lepší vztah ukončit. Já bych se na tvém místě nebála toho, že je Ti 27, dneska je vše posunuté, vdaná nejsi, děti žádné. Nevidím jediný důvod proč bys nemohla "vypsat výběrové řízení na nového přítele."
Pokud cítíš, že se ve vztahu trápíš a vnitřně máš dojem, že by bylo lépe ho ukončit, udělej to raději teď ve 27 než jednou ve věku, kdy se bude podstatně hůře hledat náhrada a popř. už Váš rozchod nebude tak snadný (manželství, děti).