Jak mám získat zpět chuť do života?

Je pravda, že bych možná něco takového potřebovala. A o čem ty kurzy přesně jsou?
Nebo by mi stačila i nějaká knížka s touto tematikou...

Psycholožka mi řekla, že mým největším problémem je vztah, který máme s mámou a že bychom potřebovali nějakou intenzivnější péči. Doporučila nám rodinnou poradnu, jenže máma do ní nechce jít, ona asi ví proč tam nechce....
Ani antidepresiva mi nedovolila...

No to jsem taky zjistila teprve nedávno...Jelikož, máma mi často vyhrožovala tím, že mě vyhodí (a dokonce i hůř) a to jenom proto, že mě prostě nemá ráda. Ona mě prej nikdy nechtěla, jak jsem se později dozvěděla. Teď mi to hrozně vyčítá, že jsem se narodila. Za to moje sestra (13 let) to je přesně prototyp toho, jak by dcera (v máminých očích a asi jen v jejích) měla vypadat.

Nepochopila jsi to

malinqa
Takových kurzů je poměrně málo, nedávno jsem četl o Brně a určitě jsou i v Praze, ale stojí ranec, s tím počítej.
Česku chybí kvalitní motivátoři.
Hodně se chválí kurzy malování pravou mozkovou hemisférou, kde se snaží otevřít pohled na život jinak a zvýšit sebevědomí, ale po jeho absolvování (zvědavost) jsem usoudil, ze paní Hochmalová (nejznámější guru) je naprostá fanatička, která těm lidem spíš ubližuje

A na antidepresiva se úplně vykašli. Lokálně ti pomůžou, ale nic nevyřeší.

malinqa
Beruško, nemáš někoho v rodině, kdo by tě mohl podpořit? Babička, teta, dědeček... Sdílený smutek je poloviční smutek. Moc ti držím palce. Zkus si taky najít nějakou činnost, která by ti dělala radost. Báječné jsou knihy. Zabereš se do děje a zapomeneš na trampoty.

Taky jsem se na tebe koukla...Jsi jako princezna, a ty fotky jsou jako od fotomodelky Tak co třeba přítele. Vsadím se že se za tebou kluci otáčejí. Jen ty si toho nevšímáš protože máš myšlenky jinde. Víš možná že na to nemáš ani pomyšlení, ale přítel nebo i klidně jen nejlepší kamarádka dokážou divi. Psala jsi že máš bývalé spolužáky, na které myslíš...tak co ti brání aby jste se třeba v sobotách scházeli? Aspon nebudeš doma a poslouchat mamku. Začneš se pak na tu sobotu těšit. S babičkou si vycházela jak? Kromě toho incidentu ze školu jste spolu měli dobrý vztah? Pokud ano zkus si s ní o tom promluvit. V nejhorším případě odejdi k ní. Mám spoustu kamarádek které to tak udělali a ted je jim lépe. Ale pokud je babičká stejná jako mamka tak to je samozřejmě jinak. Kdybych byla na tvém místě tak bych se snažila se dostat zpátky na tu hotelovku. I kdybych měla zajít za ředitelkou té školy osobně tak bych to udělala. Všechno bych jí řekla a pokud má dobré srdce ( což asi jo když ti doporučila tu kadeřnici) tak ti určitě pomůže...Držím palečky

Ahoj, děkuju všem, za povzbuzení a omlouvám se, že sem přispívám až po takové době. Musím říct, že teď, jak se udělalo venku hezky, je všechno snažší a už nevidím věci tak černě jako dřív. Hodně chodím ven na procházky do lesa, tak si vždycky pročistím hlavu a i když mě občas ještě chytne pochmurná nálada, tak už to není tak hrozné . Začala jsem trošku sportovat, tak to taky udělalo své. Jinak vážně děkuju všem, komu moje starosti nejsou lhostejné

Máme spolu dobrý vztah, ale teď jsme spolu asi 2 měsíce nekomunikovaly. Teprve nedávno jsem k ní jela na návštěvu a taky na tom není psychicky nejlíp . Trápí ji hlavně mámy chování a to, že s tím nic nemůže udělat...Ona má už tak starostí dost a tohle jí úplně odrovnává

On se mi teď ozval ještě děda (mámy táta) když se dozvěděl, jaký máme doma problémy a jaký problémy mám já, tak mi nabídl pomoc. Ještě nevím, jak to dopadne, ale snad to půjde, Děkuju Ti moc

Děkuju, ale já nevím. Pár kil bych dolů potřebovala dát. Alespoň by mi to trošku zvedlo sebevědomí a nemusela bych poslouchat sestry narážky typu "špeku" "tlusťoško" apod.

Já moc tím nikoho nechci obtěžovat. Teď se mi ozval děda, tak mi, "tajně" pomáhá . Děkuju moc.

Začala jsem sportovat a i knížku zrovna čtu . A to jsem dřív četbu moc nemusela...

malinqa
kočino, podle fotek seš nádherná holka, těch pár kilo co bys chtěla dolů dáš hravě kdykoliv budeš chtít, ale nestojí za to aby sis kvůli nim dělala vrásky nebo se nechala ponižovat od (pravděpodobně velmi rozmazlené) ségry. je mi moc líto, čím musíš procházet, víš, jednou se osamostatníš a všechno bude jednodušší. jinak sport je super , určitě by bylo fajn, kdybys potkala pár dobrých kamarádů, možná i u toho sportu, jestli máš ráda kolektivní hry, tak to je na dobré seznamování (a dobrou náladu) to nejlepší. držím palečky !!

Třeba někomu, kdo momentálně nemá sílu žít dál pomůže toto :

http://mozaika.bloguje.cz/760056-inspirace-od-clov eka-bez-koncetin.php

malinqa
jujky nemáš vůbec zač tak přeju hodně štěstíčka