Co dělat aby mě nebolely vzpomínky?

Já myslím, že to přejde, až si najdeš nějakého kluka a jeho už nebudeš řešit.......

Přesně tak, jsi v nové škole, poznáš nové lidi a když to někomu časem dovolíš, někdo jiný si tvoje srdíčko určitě získá, tak se zbytečně netrap.

V tvém věku jsem měla podobný stav kvůli jednomu klukovi, hrozně jsem se trápila a dnes, když vidím, co z něho vyrostlo, jsem nakonec ráda, že jsem s ním nic neměla. Jednou si taky uvědomíš, že trápit se kvůli NĚMU bylo zbytečné.

Děkuju za podporu.No,jenomže já nevodím nikoho kdo by mě chtěl

Nemusí to přijít a být hned..jsi mladá a kluků , do kterých se zamiluješ Ty nebo oni do Tebe ještě bude hodně. Nechtěj si to zbytečně urychlit ,užívej si to,že jsi na nové škole,potkáš nové lidi a kamárady a člověk nikdy neví,kdy se to obrátí jiným směrem .

Já mám podobné stavy z jednoho "kluka" už téměř deset let...dávno se nevídáme, ale něco ve mně zkrátka zůstalo....byla to ta první láska se vším všudy...Nemyslím na něj samozřejmě dnem i nocí, ale jsou chvíle, kdy si na něj prostě vzpomenu a dokáže mě to víc než rozesmutnit....
Teď už nějakou dobu žiju svůj vlastní spokojený život, který bych neměnila...takže jediné, co můžu říct, je to nejstarší klišé, že čas vše vyléčí....a pokud Ti z paměti a ze srdce nezmizí úplně, určitě vzpomínky alespoň hodně vyblednou.....
A přijdou nové lásky...a bude jich hodně...a budou krásné..... Dej tomu čas

Reaguji na estrellita:

Reaguji na Kamkaa:

nepřikládat tomu takovou důležitost !Přijdou nové zážitky a vzpomínky a ty vytěsní ty staré a smutné.

estrellita: Jako bych to psala já! Taky je to takových 8 let, dá se říct, že to byla láska na první pohled. I teď ho jednou za čas potkám a vždycky se v jeho přítomnosti cítím zvláštně. Jediné, co vím, že na něho nikdy nezapomenu a za sebe nemůžu říct, že vzpomínky časem vyblednou, já je mám před sebou jako by se to stalo včera. Bylo to krásné, jedinečné, jepičí... vzpomínky nevybledly, jen jsem za tu dobu získala zkušenosti, nadhled a zjistila, že si nemůžu nikoho přivlastňovat. Taky by se mi nelíbilo, kdyby si mě někdo, kdo se mi nijak nelíbí, chtěl přivlastnit.
Chce to čas... zjistíš, že sice ti někdo chybí, ale na světě je tolik lidi, že nikdy nebudeš sama. Vždycky se někdo objeví, pak zase zmizí a objeví se další... aby tě něčemu naučili. S oblibou říkávám, že každý máme svoje ČD, svoje koleje s výhybkami a svá nástupiště, kde "naši" lidé vystupují a nastupují... Jednou na to budeš ráda vzpomínat. Hodně štěstí : - )

Ahoj.Vzpomínky bolí,ja to znám.A všichni jsme tím prošli.Mně zemřelo dítě a opustil chlap a myslela jsem,že to nedám.Ted jsem štastně vdaná,vzpomínky mám na dítě,ale chlůap za to nestojí.Čas vše zahojí,ono to musí bolet,jinak by to nebyl ani život.Drž se a věř tomu,že vše přebolí,ale chce to čas.pa

Reaguji na T3r3zka:
Ani mé vzpomínky nevybledly..zdaleka ne...přesto doufám, že zakladatelka bude jiný případ...

Reaguji na natali1006:
Páni!Když sem si přečetla to cos napsala tak jsem se cítila jakoby se nic nestalo.Zjistila jsem díky tobě že jsou i horší případy.Děkuji žes mi otevřela oči!A je mi to opravdu líto

Reaguji na T3r3zka:
To máš asi naprostou pravdu.Já ho nedávno viděla na nádraží a jakoby mi někdo šeptal že i on už je na úplně jiné koleji která vede jinam.Někde na něho asi čeká štěstí takže snad i na mě Děkuji za příspěvek

To velice dobře znám. Ať jsou vzpomínky dobré nebo špatné, prostě bolí. Bolí při pomyšlením že už nikdy nebudeme s tím člověkem, na kteého ty vzpomínky máme, dali bychom vše, abychom to mohli vrátit, alespoň na chvilku. Člověk se cítí šíleně, ale na druhou stranu, vzpomínky jsou v nás,dělají nás takovými jakými jsme a v těch horších dnech můžeme vzpomínat, že nám jednou bylo krásně. Nikdo žádné vzpomínky nevymaže, ať dobré nebo ty špatné..