Chci žít jinak, ale nemám na to odvahu

Reaguji na maikkynna: Přemýšlím nad tím dost často...nejsem spokojená s prací jakou mám a mám pocit, že můj život je takový "nudný"...prostě jako by bylo všechno špatně..ale už jsem se rozhodla pro to něco dělat, tak snad to dobře dopadne

Takový pocit mám několikrát ročně. Když se mi nedaří a jsem znuděná. Nastěstí se po čase vždy všechno vyřeší a zase "jedu" dál.

Ti jsou teda extra nároční. Jedna VŠ by jim snad mohla stačit.

Reaguji na zelenasmoulinka:
Mám starší setru a ta je staršně moc šikovná. Ted dělá další školu a naši chtějí at jsem taky taková.

No myslím, že když už jsi v posledním ročníku, navíc už nejspíš v druhém semestru, bylo by dobré školu dokončit, a až poté třeba odcestovat a vše si vyřešit. Kdybys odešla, zahodila bys několik let života.

To asi nedělají moc dobře, když tě s ní tak srovnávají. Každý má přece jinou cestu, jak se v životě prosadí. Vystudovaná VŠ ještě neznamená, že bude mít člověk úspěch i v dalším životě a v práci. Někomu k tomu bohatě stačí výuční list a nemusí trávit roky koukáním do knížek.

Reaguji na Crannie:
Školu určitě dodělám Už se nemůžu dočkat, až to bude za mnou. Chtěla bych hodně cestovat a něco zažít.

K založení této diskuze přispěl film Jíst, meditovat, milovat....

Sama si musíš určit kam chceš v životě dojít, co by tě naplňovalo apod. Jinak jak někdo psal, pokud už jsi školu skoro téměř dochodila, tak jí dodělej a pak uvidíš co dále. Splín má občas každej, najdi si nějaký sen, cíl a za ním jdi. Pokud tě bavilo malování, tak maluj, nebo cestuj po světě apod. Možností dnes je, tak proč je nevyužít.

na to je docela jednoduchá rada.
Buď se smíříš s tím, jak žiješ a přestaneš na tom hledat mouchy.
Nebo najdeš odvahu žít tak, aby sis na konci své cesty neřekla " kdybych jen mohla vrátit čas, žila bych svůj život podle sebe a naplno"

Lidi mají obecně největší strach žít život podle svých snů a přání. Což je docela smutné...

Jo, to jsem si včera stáhla.... a taky mám choutky..... jenže já jsem ve čtvrťáku.... tak zatím přemýšlím jen o Erasmu..... až po škole, až budu mít nějaký peníze, chci se jet podívat do Thajska třeba.

tak tak.. jsem si jistá, že to s tebou rodiče myslí dobře, ale ti tvůj život nežijí... je jen na tobě, jak svůj život prožiješ, jestli se budeš ohlížet na to, co od tebe očekávají ostatní nebo se budeš řídit podle toho, co si sama přeješ...

Viděla jsem, moc hezký film. Mě po shlédnutí ale spíš napadlo, že bych někam odjela, kdybych se např. rozešla po dlouhé době s přítelem, nebo právě nedodělala školu.. spíš po nějaké neúspěšné životní etapě. Ale pokud ti došlo, že takhle spokojená nejsi, tak to je jiná.
Je dobře, že chceš školu dodělat! Asi bych si zkusila podat přihlášku ještě na další, jak chtějí rodiče. A kdyby tě vzali, tak oni by měli klid a ty si třeba zařídíš roční pauzu - odjedeš na rok pryč zjišťovat co vůbec od života chceš.. a kdyby ses zase po roce vrátila, tak tady budeš mít jistý nástup na další školu nebo přijetí odmítneš a můžeš dělat cokoliv jiného až to budeš vědět

Blbost! Je to tvůj život, ne tvých rodičů. Pokud se ti na druhou školu nechce, nechoď.

Taky jsem si toho všimla....Určitě dostuduj, pak můžeš řešit co dál...

Reaguji na Jitulin:
Nikde netvrdím ať na tu školu jde a ani není zaručeno, že by jí přijali.. asi jsem divná, když bych nechtěla mít s rodiči rozepři. To že by oni viděli dobrou vůli by ocenili a nakonec by si zakladatelka mohla stejně dělat co by chtěla

Na školu se ted nevykašlu, ale přemyšlím, že dál bych pokračovala dálkově. Na jednu stranu nechci naše zklamat, protože mi vždy dali všechno. sama taky nechci být bez školy.
Uběhne to strašně rychle a já se budu muset rozhodnut co dál. Těším se na ty změny