Chceme spolu bydlet, ale ...

Reaguji na Rebarbora: jj, protože bydlet ve 4 v bytě 2+1 vyjde mnohem levněji než ve dvou v 1+1

Pokud se chceš osamostatnit - máš na to mít peníze. Svoje. Jooo bydlet si sama s přítelem je fajn, proč by ti tvé soukromí s partnerem měli platit rodiče? Chceš svoji domácnost? Ok, ale se vším všudy. Myslím, že tady je nejdůležitější to, že ty CHCEŠ, ale NEPOTŘEBUJEŠ. Já přijít s tímto domů tak mám odpověď jasnou - nechceš tu bydlet, být pod jakýmsi rodičovským dozorem, ok, ale vydělej si na to. Tvé stěhování, které bude stát více peněz než to, když zůstaneš u rodičů, totiž není nutné.
Až si budeš chtít hledat práci, bude to trochu něco jiného. V té chvíli tě rodiče třeba nějak zadotují (i já to tak měla), ale s vidinou, že budeš v situaci, kdy se začneš živit sama. Ne v situaci, že jsi studentka, ještě nějakou dobu budeš, prachy mít své nebudeš protože ti tedy časově nevychází ani brigády, ale chceš mít prostě jen hnízdečko s přítelem.

No rozhodně máme o čem přemýšlet Nejrozumnější mi přijde to spolubydlení, třeba s dalšími mediky..

Rodiče mě ve studiu podporují a vidí, že se jentak neflákám doma. Podle mě by mi přispívali určitou částku, když to s nimi proberu. A určitě bych se necítila nějak špatně, že na to sama nemám. Když budu mít tu možnost od nich dostávat nějaký příspěvek, budu ráda. Ani teď mi neplatí moje osobní výdaje (oblečení, ...). Je to o člověku, každý to má jinak. Jasně, že bych se ráda osamostatnila úplně, aby mi nedávali nic, ale na to v tuhle chvíli nemám, to přiznávám. Můžu se s nimi domluvit, že až vydělávat začnu, můžu jim to splácet. Ale na to by oni podle mě nepřistoupili.

Nepřijde mi jako nějaký rozmar, že spolu s přítelem chceme bydlet. Jenom máme problém po finanční stránce, který se snažíme vyřešit, ale to neznamená, že přemýšlíme jako malé děti. Máme určitý společný cíl, tak hledáme cestu, jak ho dosáhnout

Reaguji na panda08: To mě nenapadlo, díky za tip. Zjistím si o tom víc info.

V každé rodině to je jinak, mě by s tím rodiče nevyhodili. U medicíny se nějak pravidelně pracovat moc nedá, někdo to třeba zvládá, někdo ne.

Nepotřebuji chytré rady o tom, že na "osamostatnění" si mám vydělat sama, bez pomoci rodičů. Každý to má nastavené jinak Já si cením každé koruny, co mi rodiče dají, nijak neutrácím, jsem spíš šetřílek, ale nemám na to, abych si vše platila sama dalších pár let..

Tak nezneužívej jejich případné dobroty, v klidu dostuduj a až budeš mít práci, nebo alespoň jeden z vás, řešte vlastní bydlení. Z toho co jsi psala - nechcete spolubydlet, chcete mít byt sami pro sebe, ani jeden nemáte čas na vydělávání, prostě plyne jen to, že se došlapáváte k tomu, aby vám byt platili rodiče.

Studium medicíny bylo moje rozhodnutí a nelituju toho, ale přichází s tím víc starostí, méně času a všechno kolem toho.

Kdybychom si na to měli vydělávat úplně sami, tak budu bydlet u rodičů dalších asi 5 let Nehodlám zneužívat jejich dobroty, ale kdybych bydlela v jiném městě, tak by mi taky přispívali. Každému vyhovuje něco jiného a je to o domluvě mezi námi.

Reaguji na CharlotteY:
Nemůžu si pomoct, ale z toho, jak se tu většina holek prezentuje, by jeden dostal depku. Všechny dokonalé a všechno zvladají samy. Já tedy považuji za samozřejmé, že pokud ti rodiče pomohou teď během studia, ty se na ně zase nevykašleš až oni budou potřebovat až budou starší. Vzájemně si pomáháte, protože jste rodina. Spousta lidí od rodičů dostane byt a to nikomu není divné a když by ti měli pomoci s bydlením, je oheň na střeše. Souhlasím ale, že peníze na pronájem je poněkud vyhazování a ke studentskému životu patří uskromnit se. Je to na tom koneckonců i to hezké na co budete jednou vzpomínat. (moje nejlepší prázdniny byly ty, kdy jsem neměla pomalu ani korunu, zato jsme je strávily s kamarádkou u vody )

No ale nebydlíš že jo a takys hned na začátku psala, že by ti rodiče peníze nedávali, když můžeš bydlet u nich a že to chápeš, najednou obrat o 180°.
Ono i kdyby ti dali nějaké řekněme 2-3 tisíce, které za tebe i tak zaplatí, tak to možná pokryje nájem a energie (pokud bys spolubydlela, jinak to bude stát víc) a chybí ti ještě minimálně jednou tolik za jídlo a drogerii, to nemluvím o nějakém vybavení, kauci atd. Pracovat nebudeš, tak na to vezmeš kde?

Napadlo mě přesně to samé.

To je věc druhá, kterou jsem tady zmiňovala už na začátku. Slečna si neuvědomuje, kolik taková domácnost vlastně stojí, že to není jenom o nájmu, ale i dalších výdajích.

Přesně tohle jsem psala o několik stránek dříve. Spolubydlení je pěkná věc, ale slečně nedochází, že i kdyby jí rodiče přispívali, tak to neutáhne. Není to jen o tom nájmu, ale i energiích, drogerii, úklidových prostředcích, jídle, dopravě, mobilu, když se doma něco rozbije apod. A to pak tisíce jenom lítají. Doma u rodičů je to vždy levnější než jaká je realita, pokud se osamostatní. POkud sem správně pochopila, tak alečnu živí rodiče + určitě dostává kapesné. POkud se chci osamostatnit, tak se vším všudy a na vlastní triko.

Reaguji na CharlotteY: Nezlob se, ale ty si podle mě myslíš, že ti budou všude lítat do pusy pečení holubi, jako doma... tak to bohužel není... Opravdu by mě zajímalo, na kolik myslíš - jaká je tvoje představa, že by tě to měsíční bydlení se vším všudy vyšlo ?

No ale ona asi od nich žádný byt prozatím nedostane. Je normální, že rodič vypomůže proč ne, ale kolik by jí museli dávat rodiče, aby to uspokojilo všechny její potřeby a za jakou cenu? Osamostatnění se? Osamostatnění se podle mě není to, že se odstěhuji z domova a rodiče plaťte, ale to, že se odstěhuji a pak už ručím jen sama za sebe. Jistě, že rodiče něčím vypomůžou, ale to asi v případě, kdy ví, že to dítě bydlí samo a pracuje. Jako poslat dítě do jiného bytu ve stejném městě s tím, že nemá ani job, tak to mi přijde na hlavu padlé a drzé. Každopádně to nezáleží na mě, ale na tom, jak si to kdo zařídí. Pokud jsou rodiče ochotni živit dítě, které bydlí samo, tak prosím. Sama znám kluka, kterému rodiče dávají kapesné 20 tisíc, když na to mají a chtějí to, tak proč ne. Jen to podle mého k žádné samostatnosti nevede.

Reaguji na panda08: Já jo... proč vrážet peníze do študentíka, který není ochotný nebo případně nemá možnost (nezaměňovat s leností) si víc máknout, abychom mu usnadnili "osamostatňování", na které nemá a nepotřebuje ho (Eleanor má naprostou pravdu, spousta studentů chápe totiž výraz osamostatnit se velmi chybně!). Když dítě dostuduje, najde práci, tak je od rodičů hezké mu v pravděpodobně nelehkých začátcích pomoct, ale tam už musí být vidět, že se děcko zatraceně snaží. Za mě je tohle v pořádku.

Reaguji na panda08: To už je vůle každého z rodičů, ale promiň poslat děcko někam do bytu s tím, že nevydělává ani jeden z nich a nic si vlastně nezaplatí, tak to je věc druhá. To jako budou každou chvíli volat mamince, že se něco rozbilo a potřebují peníze? Z brigády si vydělají ***. Kolik by jim rodiče museli dávat v tomto případě?