Život jako ve vězení

Upřímně, koukám už skoro všude, ale primárně Liberecký kraj. Asi jsem to jen špatně napsala.. Výhoda je, že ve většině případů jsou tyto dva regiony (ten kde teď jsem a Liberec) spojené. Takže by to vlastně řešilo mojí situaci tak, že bych tu bydlela třeba měsíc než bych si našla bydlení a pak se v rámci toho svého regionu mohla přestěhovat, jestli mi rozumíš. Ale tady kde jsem teď práci nechci, celý ten region je strašný a prostě cejtím, že sem nepatřím a táhne mě to zkrátka na sever

Vím, že platí: kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody. Ale já mám z toho hroznej strach, přísahám, že k mámě bych šla hned, ale tady je to prostě jiný. Bojím se, co se tam bude dít, jak se mnou ona bude zase zacházet, neumím si představit být někde v pokojíčku, poslouchat její příkazy a já nevím co ještě. Nehledě na to, že vím jak to tenkrát dopadlo a co když se to zopakuje? Kam pak půjdu? Přísahám bohu, že si nehledám důvody a nevymlouvám se, ale už jsem tohle jednou zažila.

Vím naprosto přesně co mě rozhoupe, jelikož teď čekám, jestli se mi ozvou z jedné firmy, hodně v to věřím a opravdu hodně si to přeju, nechci si to tedy ani připouštět, ale v případě, že se mi nikdo neozve, to mě rozhoupe. Protože tohle je má poslední šance, jestli nevyjde už ani tohle, zabalím to. Ale pořád tam je ještě taková ta malá jiskřička naděje, že mě vezmou.

Takže počkej - pokud bys tu práci dostala, tak bys zůstala doma, jakože tam, kde jsi teď? A když ji nedostaneš, tak co?

Taky je podle mě důležitý si uvědomit, že tě může přítel klidně vyrazit (to se může stát, nevíme co se mu honí hlavou) a ty bys měla udělat všechno pro to, aby ses nedostala do situace, že nevíš nebo nemáš kam jít, resp. tomu předejít.

Přesně, taky jsem to psala už výše. Nedivila bych se, kdyby na to došlo, bohužel.

A když to nevyjde, jak konkrétně se rozhoupeš?

Kam půjdeš, když tě přítel vyhodí?
Kam půjdeš, když si najdeš práci mimo?

Budu to tvrdit stále, ať se u táty dělo cokoliv, není to na celý život a stále je to tvá nejlepší možnost.

Taky si myslim! Nevěřím, že by kolomoni táta poslal do háje, kdyby se vyskytla v nouzové situaci! Stejně tak matka. Na dočasnou dobu, kdy se člověk hrabe s těch nejhorších sra*ek (pardon), si snad rodina vstříc vyjde. Je jen otázka, jak moc nouzově se teď kolomoni cítí zdá se, že ne až tak úplně.

Mno, to je taky fakt...

Na druhou stranu - proč by ji vyhazoval, třeba mu to tak vyhovuje. Přítelkyně je zavřená doma a on má full servis. Na povyražení si může najít milenku... Co mu tedy vlastně chybí? NIC.

Reaguji na Lady Flame:
Už jen to, že ji nazval pijavicí o něčem vypovídá, myslím

Tak jistě, o tom žádná. Ale ona dovolila, aby se k ní takhle choval...

Pokud bych tu práci dostala, tak bych si začla hledat podnájem a při první výplatě bych se odstěhovala. A pokud ji nedostanu, tak nejspíš půjdu s prosíkem k rodičům, jestli k nim můžu jít bydlet.

Ano, vyhovuje, protože nejsem v kontaktu s žádnými muži, nechodím ven, takže mě má vlastně pro sebe, starám se mu o domácnost a má jistotu, že mu nepláchnu za jiným. Nehledě na to, že ví, že na to ani to sebevědomí nemám. A pokud nějaké zaznamená, řekne něco jako, že mám povislý zadek, mám nejhorší chování nebo co jsem si to vzala na sobě, což ví, že na mě funguje.Možná si řekneš, že jsem naivní nebo uplně pitomá, ale milenku podle mě nemá, myslím si, že bych to poznala, nehledě na to, že není prostor kdy by se s ní scházel a pokud mu třeba pípne telefon a já mu řeknu ať mi to ukáže, tak mi s klidem řekne ať se klidně podívám. Viděla bych to spíš na nějaký jeho vnitřní blok, kdy prostě sex nechce, na prvním místě je pro něj práce a jeho počítač a sám sebevědomí nemá, i proto ho od začátku našeho vztahu snižoval mně. Ale nejsem pitomá, vím, že je to celý jen otázka času .. Možná si to i tak trošinku přeju, aby poznal někoho a uvědomil si co jednou měl, co já pro něj dělala, ale už to mít nikdy nebude.

I to se může stát, ale on je prostě takovej, doma to taky financoval a rodina s ním jen vyčůrávala, neustále z něj tahala peníze, vlastně ještě donedávna, ale on v tomhle směru je hodnej, až je b.lbej. Takže to tak prostě asi vnímá, že se "musí" postarat. Leda, že by přišla jiná.. Nevím, těžko říct, do hlavy mu nevidím. Ale věřím, že kdyby na to došlo, tak by mě naši snad na ulici nenechali.
Mamka mi furt říká, že on si je moc dobře vědomej toho co má doma, a že důkazem jsou i jeho kamarádi, který mu to i říkají, že má pěknou babu, jak se má, že má furt navařeno, dokonce to na mě i spoustu z nich zkoušelo. A že on si toho je moc dobře vědomej, jen to prostě nedává najevo. Jemu prý vlastně vyhovuje, cituji: "že má doma pěknou 'reprezentativní' babu, která se mužům líbí, kamarádi mu jí záviděj, umí se dobře oblíknout, umí jeho dobře oblíknout, postará se o něj, dobře vaří a ještě je úspěšná a dobrá v posteli (což bylo dřív, teď už to moc neplatí, když spolu nespíme a já jsem bez práce ) " Nevím.. Prostě nevím, co si o tom myslet a vážně nechápu, proč se mnou je, když by to teda vnímal takhle, proč by se neustále zajímal a otáčel za jinýma babama, mě furt urážel a shazoval ... A ještě mi říkal, jak mám odporný chování, jsem pijavice, hysterka,zimnice a já nevím co ještě..

Dokud jsem chodila do práce, nebylo to až takový, přijde mi to tak jako, že předtím věděl, že se můžu kdykoliv sbalit a odejít, taak se podle toho choval. Jenže teď ví, že nemám kam jít a podle toho se chová.. A vlastně i jeho myšlení jako, že on táhne domácnost, tak já tu vlastně musím dělat všechno, dělat mu služku, nosit mu vše pod rypák a nechat si vše líbit, ponižovat se a nadávat si. Občas mám poccit, že mu kdybych byla zticha a dělala vše jak on chce, tak by mu to takhle vlastně vyhovovalo už napořád, že by asi ani nechtěl abych si tu práci našla.. Jenže jeho oběžuje to, když přijde z práce a já na něj promluvím, tak jsem hned zimnice a už bych si měla najít práci, protože je to se mnou k nevydržení.

Reaguji na kolomoni:

Jestli má problém se sebevědomím, tak mu tenhle stav samozřejmě vyhovuje - on se cítí a chová jako paša v harému, konečně má pocit, že je "chlap", protože je momentálně živitel atd. A jo, asi by mu to takhle v podstatě vyhovovalo: mít doma zakomplexovanou holku, která si nevěří, je ráda, že ho vůbec má, nemá kam jít a je na něm závislá.
Když po něm něco chceš nebo máš zájem si s ním promluvit, tak ho to samozřejmě štve, protože narušuješ ten jeho model, kdy on přijde a hodlá "vládnout" a nějaké výčitky jsou "pod jeho úroveň" pána domu.
Z toho je naprosto jasně vidět, jakou k tobě (ne)má úctu. On za to nemůže, pravděpodobně byl takto vychovaný... nebo se prostě v jeho výchově zvrtlo něco jiného... je sám oběť (proto má - třeba i nevědomou - potřebu si to kompenzovat).
Ale prostě se nechová jako CHLAP. Skutečný muž by nikdy nevyužíval toho, že má zrovna v něčem navrch. Podle toho se právě pozná charakter: jestlli člověk zneužívá své síly nebo moci vůči slabším, anebo ne.
Takže tady nejde o to, jestli si brzy najdeš práci nebo ne, a nejde ani o to, jestli budeš krasavice nejnádhernější nebo jiným způsobem nejúžasnější. Problém je v tvém partnerovi. On si tě prostě neváží. (Protože si neváží ani sám sebe.) Takže i kdybys byla ideální kráska, po kterých se tak rád otáčí, tak by tě stejně bral jenom jako kus masa pro svoji zábavu a ne jako člověka, ke kterému je potřeba mít respekt a něco hlubšího s ním sdílet. No a pokud bys byla ještě navíc úspěšná, tak by se zase cítil mizerně, protože nemá dostatek důvěry sám v sebe a ty bys ho jenom znervózňovala tím, že bys mu to svým úspěchem připomínala.
Radím ti dobře, jdi od něj, dokud máš ještě aspoň trochu sil a odhodlání.

Tvoje odpovědi mě tak uklidňují a to proto, že dávají smysl a je vidět, že jsi rozumná a nejspíš se v lidech vyznáš. Děkuju ti za to.

To máš pravdu, on nemá úctu ani k mámě a celkově k rodičům. Rodiče spolu byli jen kvůli dětem, táta se furt k.urvil, takže se není ani čemu divit, že se on takhle chová a já mu připadám strašně netolerantní. Myslím si, že je jen otázkou času, když přijde i nevěra, bůh ví jestli už neproběhla nebo neprobíhá.

To už mi asi taky došlo, že i kdybych šla na všemožný plastiky a byla hotová sexbomba, tak bych pro něj stejně nebyla dost dobrá, protože jemu není dobrá žádná. On si žen vážit prostě nikdy nebude.
Víš, každým dnem mi víc a víc dochází, jak moc s ním bejt nechci a jak moc jsme každej jinde. Příklad, včera jsme se dívali v televizi na pořad o rakovině prsu, kde slečny neměly prsa a on na to řekne, proč si jako neudělaj silikony. Najednou se mi z něj udělalo tak hrozně zle, že prostě představa, že já bych byla nemocná a on jediná na co by myslel, na silikonový prsa. Přijde mi to prostě hrozný, jakej je sexista a jak dává prostě jen na to pozlátko a vizuální stránku. Nebo, že je v televizi holka s malýma prsama a on prostě začne jak je plochá - ale to já jsem přeci taky! Nechápu to, mám pocit, že místo aby dospíval a zmoudřel, tak je to přesně naopak a je to čím dál horší.. Zajímají ho jen prsa a je prostě strašnej sexista.. Člověk by si myslel, že chlapovi, kterýmu táhne na 30 to má už v hlavě trošku srovnaný a má jiný priority.

Už i v sobě to cítím, že tady už mě prostě nic nečeká, že mi to hodně bere a nic nedává. Tenhle týden ybch se měla dozvědět výsledek pohovoru, a už teď se modlím, aby to dopadlo, a to právě proto, abych se mohla zbalit a odejít. Ničí mě to, ten člověk se mi tak strašně svým chování a jednáním zhnusil, o to víc, když prostě vidí chybu ve mě a ne v sobě a nehodlá se sebou absolutně nic dělat. A do toho ještě ty jeho každodenní lži, kdy prostě znám pravdu a on mi lže do očí.
Ještě jednou ti moc děkuju, moc mi to pomáhá, ani si neumíš představit jak moc. Člověk to prostě nemá jak ze sebe dostat