Smazat

Život jako ve vězení

Mám vůbec ještě možnost být někdy šťastná, sebevědomá a zamilovaná? Lze vylézt z této propasti a vrátit se zpátky do života a začít si ho užívat? Můžu se vůbec ještě někdy cítit přitažlivě a žensky?

Vezmu to hezky od začátku.. Je mi 22 let a před třemi lety jsem začala chodit s přítelem, okolnostmi jsme byla nucena se k němu přestěhovat ( 100 km daleko ) .. Od všech přátel, rodiny.. Do malého města, kde není nic.. Dokonce jsem si tu našla i práci..Žiju tu už cca dva a půl roku, a je to pro mne utrpení. Dokud jsem chodila do práce, byla jsem relativně spokojená, protože jsem se zajímala jen o práci, kterou jsem měla moc ráda.. takže jsem veškeré přítelovi nedostatky přehlížela a neřešila. Před půl rokem jsem však dala v práci výpověď a tím začalo asi to největší peklo na zemi..
Půl roku jsem doma, bez práce, bez přátel, bez rodiny.. Jsem zavřená v malém bytě, nemám kam jít, není tu absolutně co dělat, takže jsem jen zavřená doma, ven nechodím a marně se snažím si najít práci. Bez práce si připadám jak totální nicka, práce pro mě byla vším.. Vztah s přítelem se nedá ani nazývat vztahem.. Nespíme spolu, připomíná mi to spíš sourozenecký vztah s tím, že se mě ani nedotkne, téměř spolu nemluvíme, ale hlavně nespíme.. On přijde z práce a pokud zrovna netráví čas se svými kamarády nebo svými koníčky, sedne si k počítači buď na facebook a nebo dělá věci pracovní. O půlnoci si jde lehnout a takhle je to každý den.. Já jako bych byla vzduch.. Na všechno jsem sama, na nic se mě nezeptá a pokud už na mě promluví, tak jedině o svých kamarádech, o facebooku a nebo o práci.. Když se ozvu, nazývá mě pijavicí a hysterkou.. Víkendy trávím taky sama, protože to se věnuje svým koníčkům a kamarádům. Jestli si právě říkáte proč si s ním nepromluvím, tak jsem to udělala snad 100000x ale úplně k ničemu. Celou tu dobu jsem doufala, že se něco změní, poté jsem se uklidňovala tím, že všechno zlý je pro něco dobrý a že vztah s ním mě má něco naučit - a že naučil. Jenže teď je to horší a horší.. Mám pocit méněcennosti, absolutně bez sebevědomí, připadám si ošklivá, nepřitažlivá a občas i odporná. Jak by si taky asi mohla ženská připadat, když jí chlap nikdy neřekne nic pěknýho, nedotkne se jí, nespí s ní a má potřebu sledovat, i když vlastně doslova pronásledovat cizí holky na facebooku a zakopávat při pohledu na jakoukoliv na ulici. Nepřeju to žádné ženě na světě.. Teď Vás určitě napadá: "proč od něj teda neodejde?" bohužel nemám kam.. Sice mám rodiče, ale není možnost se k nim přestěhovat.. Práci si usilovně hledám, ale neustále mi leží na mysli věc, kterou mi řekl kartář u kterého jsem před časem byla.. "Pokud odtamtud neodejdete, práci si nenajdete". Je to asi nejen tím, že on mě ničí jako člověka, ničí moji sebedůvěru a sebevědomí, ale i tím, že jsem tu nešťastná a cítím, že sem prostě nepatřím. Nevím co mám dělat, jak dál žít.. A už vůbec nechápu, proč ten člověk se mnou je. Necítím z jeho strany lásku ani nic takového, tak proč je se mnou, když ho nepřitahuju, nelíbím se mu, "visím" mu na krku, jsem pijavice, jak mě on sám nazývá a nespí se mnou?
Občas si představuji jaké by to bylo být potkat chlapa, který by si mě vážil, miloval mě takovou jaká jsem a já si zas připadala krásná a hlavně jako žena. Chlapa, který by mi byl oporou, vyslechl mě a nebyl sobec.. Dělal mě šťastnou a uměl mě rozesmát. Neotáčel se na ulici za každou ženou a neubližoval mi.. Pokud takového máte doma, držte si ho zuby nehty!




 
arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na mroskvicka:
Problém byl v tom, že jsem neustále přeplňovala svoje cíle třeba na 200% a pak už to tolik nešlo a plnila jsem třeba "jen" na 100% nebo 85% neměla jsem žádné volno, dovolenou, někdy dělala i víkendy, opět jsem se tomu odevzdala celá a oni toho začli využívat. A když jsem řekla dost a najednou byla proti řečím šéfa "že na prvním místě je práce a až pak rodina" nebo " že správnej obchodník pracuje do večera" zkrátka hlásal, že člověk nesmí mít soukromý život, ale jen práce práce.. Pak se mi začli dokonce šťourat do soukromí, co dělám ve svém volném čase, apod. Bylo to dost psychicky náročný, denně několik hodinových telefonátů a psychickýho deptání, tohle trvalo půl roku, pak jsem to prostě vzdala.. Možná jsem měla být silnější a zatnout zuby, ale zas oni si aspoň uvědomili, že takhle to nejde.. lidi tam kolabovali, nebo po měsíc/dvou odcházeli, takže teď to tam funguje úplně jinak a můj odchod byl aspoň "užitkem" pro ostatní.

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji mau-mau: tak mi teda taky přijde divný, že se rodiče nesnaží jí pomoct, jestli je to aspoň trochu možné.

Oni spoléhají na to, že se o mě přítel postará a že já to nějak zvládnu. Oni vědí, že se z toho prostě "nějak" dostanu.. Že to asi vydržím a jsem dost silná, možná že tak i působím, protože já málokdy dávám navenek znát svoje trápení a utrpení. Co se týče táty, ten je pod vlivem svojí manželky, takže tam pomoc ani nečekám.

Cituji mau-mau: na druhou stranu to taky tak trochu svědčí o výchově - někoho poučí rodiče, jak to v životě chodí, a někdo si holt musí nejdřív rozbít pusu, aby na to přišel. Jestli se o sebe neumí dostatečně postarat, tak je to možná proto, že ji to nikdo nenaučil

Pravda je, že já jsem ten typ člověka, který ke všemu musí dojít sám. I když mi bude celá rodina říkat nedělej to spálíš se, já to stejně udělám, abych se o tom sama přesvědčila. Pro mě je tohle teď ponaučení, že si mám peníze dávat stranou, ačkoliv mi to máma říkala celý život. Ale byla to moje první práce a radost z peněz byla prostě velká a člověk si najednou chtěl dopřávat to, co v dětství zkrátka neměl a to, po čem jsem vždy toužila - ať to bylo kvalitní značkové oblečení a luxusní kosmetika nebo něco jiného. Teď už vím, že bych byla zodpovědnější a uvědomuju si ty následky.

arrow
profile_image
mau-mau
od 14. 3. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji kolomoni: Oni spoléhají na to, že se o mě přítel postará

A oni nevědí, jak to mezi vámi je a že jsi v tom vztahu nešťastná a zůstáváš v něm momentálně jenom z nutnosti, protože nemáš kam jít? Nebo je jim to opět jedno?

Cituji kolomoni: Oni vědí, že se z toho prostě "nějak" dostanu.. Že to asi vydržím a jsem dost silná, možná že tak i působím, protože já málokdy dávám navenek znát svoje trápení a utrpení.

Je otázka, z jakýho důvodu jsou o tom přesvědčení. Když to takhle píšeš, tak to na mě působí dojmem, že jsou zvyklí, že se o sebe postaráš sama, že oni jako rodiče fungovat nemusí - viz ta zmínka o mámině pohodlnosti ohledně bydlení. (Ale je to jenom můj úplně první okamžitý dojem - tak trochu vlastní zkušenost, trochu profesní deformace ).

Jinak "vydržet" a být za každou cenu silná je celkem dobrá věc, ale taky se to nesmí přehánět. Jednak si na to okolí evidentně rádo zvykne a jednak každá síla má svoji mez, která když se pak překročí, tak to mívá nemilé důsledky. Ono je bohužel někdy lepší se včas "zhroutit" - minimálně se pak pozná, komu na člověku skutečně záleží.

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji mau-mau: A oni nevědí, jak to mezi vámi je a že jsi v tom vztahu nešťastná a zůstáváš v něm momentálně jenom z nutnosti, protože nemáš kam jít? Nebo je jim to opět jedno?

Vědí, jak máma, tak táta. Ještě když jsem měla práci, jsem od něj chtěla odejít, ale máma mě od toho odradila, že toho budu litovat a že od problémů se neutíká apod. Tak jsem jí poslechla, samozřejmě se nezměnilo vůbec nic, ba naopak. Pak jsme se domluvily na stěhování a ona mi najednou zavolala, že se jí to teď nehodí, že by to neutáhla.

Cituji mau-mau: tak to na mě působí dojmem, že jsou zvyklí, že se o sebe postaráš sama, že oni jako rodiče fungovat nemusí - viz ta zmínka o mámině pohodlnosti ohledně bydlení.

Pravdou je, že jsem od mala musela fungovat a neměla jsem téměř žádné dětství. Od 15 jsem si sama brigádně vydělávala, takže jsem po nikom z nich peníze nechtěla. Možná proto si myslí, že se z toho nějak dostanu.
Jak už jsem ale psala, já vím, že všechno zlý je pro něco dobrý, pochopila jsem spoustu věcí, že mám brát ohled především sama na sebe a že se nemám za každou cenu snažit všem pomoct. Ať to byla přítelova rodina nebo moje.. Protože se pak člověk akorát dočká kudly v zádech. Pochopila jsem i, že nemám tak fungující a fajn rodinu jak jsem se domnívala a taky to, že se v životě můžu spolehnout jen sama na sebe. Najednou pak člověk všude kolem vidí, kolik je v lidech sobeckosti a toho zlého a svým způsobem mi to otevřelo oči. Už vím, že se nemám snažit chlapovi snést modré z nebe a dělat mu služku a poskoka, protože to stejně nikdy neocení. Občas mám pocit, jako bych byla ze staré školy.

arrow
profile_image
mau-mau
od 14. 3. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji kolomoni: máma mě od toho odradila, že toho budu litovat a že od problémů se neutíká apod. Tak jsem jí poslechla, samozřejmě se nezměnilo vůbec nic, ba naopak. Pak jsme se domluvily na stěhování a ona mi najednou zavolala, že se jí to teď nehodí, že by to neutáhla.

Jo jo, od problémů se neutíká... ale asi to platí jenom pro někoho, že

Cituji kolomoni: všechno zlý je pro něco dobrý, pochopila jsem spoustu věcí

Cituji kolomoni: taky to, že se v životě můžu spolehnout jen sama na sebe.

Všechno, čím si v životě projdeš, pro tebe má tu hodnotu, že tě to něco naučí. Tebe možná hlavně to, že být zdravě sobecká je v pořádku a že snažit se každému zalíbit se nevyplácí. Lidi toho bohužel často zneužívají... navíc často lidi, od kterých bys to nečekala.

Možná je to na jednu stranu dobře (i když to nedobře zní), že se můžeš spolehnout jenom a jedině sama na sebe a že ani od těch nejbližších se nějaké pomoci nedočkáš. Prostě přestaň přemýšlet, co tomu kdo řekne (takže si nenech zase něco vymluvit, když to cítíš jinak), a začni se o sebe starat sama. Začni si hledat práci, pokus se nějak domluvit buď s rodinou, nebo si najít nějaké bydlení jinde... a hlavně už ze sebe nenech dělat oběť - ani od ostatních, ani od sebe. Řekni si, že když jsi zvládla tohle, tak tě jen tak něco nezlomí, uvědom si, že máš nějakou svoji sílu a taky hodnotu a že si zasloužíš něco lepšího... ale že na tom taky budeš muset zapracovat.

Pamatuj si: Není žádná hanba, když člověk upadne. Důležitý je, jestli se dokáže zvednout a jít dál.

arrow
profile_image
Moon20
od 19. 1. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji mroskvicka: Jako promiň ale co z toho obviňuješ svoji rodinu? oni mají své starosti, svůj život, to ty se o sebe nedokážeš postarat, není to žádnájejich povinnost!

Pořád je to jejich dcera.Rodina si má pomáhat, evidentně je to rodičům celkem fuk.

Docela tě chápu, prošla jsem si něčím podobným Ale tam podle mě prostě zůstat nemůžeš, i kdyby sis tam našla práci, budeš tam nešťastná tak jako tak.
Nikde jsem se nedočetla, jestli ti to táta vyloženě řekl, že tě k sobě nevezmou nebo si to prostě hned zavrhla? Aspoň bys to mohla zkusit, určitě bys to s tou tátovo manželkou nějak přežila, ne?

\Proč jsi dala výpověd v práci?
Vždycky je kam odejít a začít znova,
jen si proto nesmíme hledat důvody,
že to nejde.Máš život před sebou,ne za sebou,
tak jediná TY s tím můžeš něco udělat.Nikdo jiný.

arrow
profile_image
redzac
od 30. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Po přečtení tohodle deníčku jsem neskutečně ráda, jakou mám mamku i taťku. Vím, že se na ně můžu spolehnout.
Napadlo mě, nechceš zkusit dělat aupair? Prostě od všeho utéct, vydělat si nějaké peníze. Bydlení, strava zajištěna.

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Moon20: Docela tě chápu, prošla jsem si něčím podobným Ale tam podle mě prostě zůstat nemůžeš, i kdyby sis tam našla práci, budeš tam nešťastná tak jako tak.

Nemůžu, cítím, že sem nepatřím. To město samo o sobě je mrtvý, mladý odcházej, žijou tu jen staří, nic tu není, žádná zábava, prostě nic. Já byla vždycky typ člověka, co byl rád mezi lidmi, ráda jsem se bavila.. A ono i přítel je opak, on prostě jen sedí doma na zadku, u počítače, sem tam jde s kamarády, ale nemá jinak žádné zájmy. Já ráda cestuji, jezdím na hrady a zámky, na výlety a celkově se zajímám. Jenže to on vůbec.. Od začátku našeho vztahu jen slyším .. JÁ na tohle nejsem .. JÁ to chci takhle.. JÁ se nikdy neodstěhuju .. JÁ chci žít tady.. Neustále musím čekat až si on něco vyřeší, až si něco poplatí, ale to co chci já, ho vůbec nezajímá.
Takže já tu nebudu šťastná s ním ani bez něj, s prací nebo bez práce..

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji 77madonna: \Proč jsi dala výpověd v práci?

Psala jsem to už o pár komentářů výše.

Cituji 77madonna: nesmíme hledat důvody,
že to nejde

Já je hledala kdysi, věřila jsem furt, že ho změním nebo že on sám si to třeba uvědomí. Teď už nehledám žádné důvody, byla bych schopná úplně slevit ze svého "komfortu".. protože dřív jsem si říkala, že kvůli bytu neodejdu, kvůli autu a já nevím co ještě.. Teď už mi jsou veškeré ty věci jedno. Klidně budu bez auta a hezkého bytu. Chci mít už jen klid a nepřeju si nic jiného, než být zase šťastná a zažít zase jaké je to, když vás někdo miluje, opečovává, váží si Vás a nosí vás na rukou. Váží si všeho co pro něj děláte a v těch nejtěžších chvílích je vám oporou.

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Moon20: Nikde jsem se nedočetla, jestli ti to táta vyloženě řekl, že tě k sobě nevezmou nebo si to prostě hned zavrhla? Aspoň bys to mohla zkusit, určitě bys to s tou tátovo manželkou nějak přežila, ne?

Neumím si to představit a mám z toho velký strach, protože kdysi jsem s nimi žila a dopadlo to katastrofálně. Možná by to teď bylo jiné, nevím, ale tohle je rozhodně až ta poslední možnost.

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji redzac: Napadlo mě, nechceš zkusit dělat aupair? Prostě od všeho utéct, vydělat si nějaké peníze. Bydlení, strava zajištěna.

I na tohle jsem myslela a zkoušela jsem to, jenže mám pejska, kterého strašně miluju a je to jediný moje štěstí a přítel a nedokázala bych bez něj být. Nedokázala bych ho tu nechat, trápila bych se jak já, tak on, možná se to někomu bude zdát divné, ale je to jako moje dítě, člen rodiny. A rodiny au-pair s pejskem nechtějí

arrow
profile_image
redzac
od 30. 9. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Hmm, tak na psa jsem zapomněla. A co ho dát na tu dobu k mamce nebo taťkovi? Nebo najít rodinu, která je na venkově a pes by jim nevadil. Víš co, šlo by třeba jen o půl rok. Aby sis vydělala peníze a měla se od čeho odpíchnout.
Teď mě napadlo. Jedna moje kolegyně šla před pár lety na hory do nějakého penzionu. Možná bys měla tedy hledat takovou práci. Prostě s ubytkem a v přírodě, kde by pes nevadil.

arrow
profile_image
kolomoni
od 21. 10. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji mau-mau: Prostě přestaň přemýšlet, co tomu kdo řekne (takže si nenech zase něco vymluvit, když to cítíš jinak)

Teď už vím taky, že budu dávat jen na sebe, protože když bych se tenkrát řídila svými pocity, mohla jsem být teď někde úplně jinde, mohlo být vše uplně jinak a já mohla být třeba i šťastná. Ona to svým způsobem asi myslela dobře, protože občas jednám bezhlavě s horkou hlavou, ale tohle byla dlouhodobá záležitost.

Cituji mau-mau: uvědom si, že máš nějakou svoji sílu a taky hodnotu a že si zasloužíš něco lepšího... ale že na tom taky budeš muset zapracovat

Musím hlavně jako první zapracovat na sobě a na svém sebevědomí, protože to je momentálně na nule. I když tam někde uvnitř mám pocit, že určitě mám taky právo na to být šťastná a jak píšeš, zasloužím si něco víc, něco co on mi není schopný dát.
Jsi strašně moc hodná, s každým tvým řádkem se cítím trochu lépe, že se prostě najde někdo, kdo je ochotný to se mnou probrat. Je pro mě hodně těžké ty věci držet v sobě a nemít je komu říct, když jsem celý život byla spíš extrovert. A pak přijde přítel z práce a od něj jen slyším, jak na mě není zvědavej, takže jen mlčky oba sedíme u počítačů.

arrow
profile_image
Moon20
od 19. 1. 2012
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji kolomoni: Neumím si to představit a mám z toho velký strach, protože kdysi jsem s nimi žila a dopadlo to katastrofálně. Možná by to teď bylo jiné, nevím, ale tohle je rozhodně až ta poslední možnost.

Je to ale momentálně tvá nejlepší možnost, jak se z té díry vyhrabat, když ti nepomůže mamka. Nebudeš tam s nimi přece celý život, max než si tam najdeš práci.
Nebo můžeš další půl rok ztratit tím, že budeš hledat jiné řešení a stejně nakonec dojdeš k tomu, že jiné řešení není - jsi nezaměstnaná, nemáš peníze = táta nejlepší možnost. Vím jak to máš teď těžké, ale musíš se hnout z místa.
Člověk prostě musí v životě pár věcí překousnout, když to nejde jinak...

 

Váš příspěvek

Život jako ve vězení

:-) ;) ;) ;) :-( :-)   text tučně text kurzívou podtržený text pěkný odkaz YouTube video   Přidat obrázky 

Nápověda 

Jak vložit obrázek Vkládání obrázků do příspěvku Klikněte na tlačítko Přidat obrázky a v dialogovém okně si ve svém počítači vyberte obrázek, který chcete poslat. Neměl by být příliš velký, neupravený obrázek z digitálního fotoaparátu se vám odeslat nepodaří. Do jednoho příspěvku můžete najednou odeslat až tři obrázky. Ke každému obrázku připište popis. Nezapomeňte také něco napsat do samotného příspěvku, jenom obrázky bez textu příspěvku odeslat nelze.

Jak vložit video Vkládání videa do příspěvku 1. Nejprve si zjistěte adresu videa 2. Tvar adresy videa pro YouTube je tento:https://www.youtube.com/watch?v=1aVLdeIKZuM 2. Adresu si zkopírujte např. pomocí Ctrl-C a vraťte se do Omlazení.cz 3. Nad formulářem (tím velkým bílým obdélníkem) pro psaní příspěvku klikněte na ikonu YouTube YouTube video a adresu videa vložte do okénka. 4. Kliknutím na OK se vám video vloží do příspěvku.

Jak vytvořit pěkný odkaz Vkládání pěkných odkazů 1. Zatím neklikejte na žádné tlačítko 2. Napište větu, která má obsahovat pěkný odkaz 3. Jděte na cílovou stránku a z adresního řádku prohlížeče si naberte (Ctrl-C) její adresu. 4. Vraťte se ke svému rozepsanému příspěvku a část věty, ze které se má stát odkaz, označte myší. 5. Teprve nyní klikněte na tlačítko pro vkládání pěkných odkazů: pěkný odkaz 6. Otevře se dialogové okénko - vložte do něj adresu cílové stránky (Ctrl-V). 7. Okénko zavřete a je to. 8. Nelekněte se toho dlouhého kódu, který se vám vložil do příspěvku. Poznámka Odkazy můžete také jednoduše napsat (stačí začít www…) a budou funkční (jen nebudu tak "pěkné"…)

Závazná pravidla Omlazení.cz

Pravidla Bazaru

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené