Dát ho pryč nebo ne?

Jsi zodpovědný za to, co k sobě připoutáš.

Aneb pejsek si nevybral kam půjde, rozhodla jsi to za něj ty. Ještě sis vybrala takhle moc aktivní plemeno. Věřím, že je to časově náročné. Možná by pomohlo, kdyby ses mu více věnovala o víkendech a v týdnu 1x denně větší venčení a zbytek jen rup šup. Nevím co studuješ, ale snad neděláš tak náročnou školu abys nevyvenčila psa.

Pokud nezvládáš, pokus se mu na specializovaných servrech (psích) sehnat lepšího páníčka, než jsi ty. Popiš situaci tak, jak to je. On by se mohl někdo najít.

Jůůů Malý princ
Samozřejmě to svádí k tomu se ho zbavit, ale jak já říkám: Dítě tě taky zlobí, občas ho máš plný zuby, ale pryč bys ho nikdy nedala a já to tak (samozřejmě trošičku s nadsázkou) vidím i se psy.
Když se rozhodneš si to zvíře jednou pořídit, je to určitý závazek, poskytneš mu zázemí, lásku, zvykne si na tebe, bezmezně tě miluje (častokrát více jako člověk).
Pořádně, ale opravdu pořádně bych se nad tím zamyslela, pokud je to opravdu tak neúnosné a psovi by bylo lépe s novým páníčkem brala bych to jako krajní řešení.
Ale vesměs souhlasím s tím, že vyvenčit psa a občas se s ním pomazlit není až tak náročné abys to při studiu nemohla zvládat a myslím, že k takovémuto kroku, bys měla mít mnohem závažnější důvody, když už ho chceš učinit.
Rozhodni se podle svého vědomí a svědomí...

Tak chtít psa a pak zjistit, že je to vlastně závazek a dokonce na pár let... A co sis myslela? Že bude jako pokojová květina čekat, až mu 2x denně nasypeš do misky pár granulí? Vybrala sis vzhledově krásné a elegantní stvoření, temperamentem aktivní a inteligentní zvíře. Pohni svým lenivým zade*čkem a věnuj se mu. Nikdo se do školy neučí 24hodin denně, potřebuješ relax a pes ti dopřeje mentální odpočinek.

Pokud je problém oželet kafíčko s kámoškou, jsi prostě hloupá. Pes není překážka! Je to parťák, přítel, zábava... Borderky se skvěle učí, za chvíli mají zmáknuté různé triky, baví je pasení, pro které byly šlechtěny. Se psem můžeš dělat psí hlavolamy (hersenwerk podle Ivy Paštové), agility, dog dancing, frisbee, flyball, obedience, záchranařinu, poslušnost, canisterapii a já nevím co ještě.

Přestaň přemýšlet, jak se ho snadno zbavit a raději přemýšlej, co spolu podniknete a co se naučíte. Pro mě jsi příklad neskutečného sobectví - chci psa, ale vlastně mu nechci nic dát! Měla sis pořídit plyšáka...

Ode mne pochopení nečekej. Já takový páníčky fakt miluju , pořídí si si psa z rozmaru pro momentální radost , ale přitom si vůbec neuvědomují, že pes není hračka , ale závazek na minimálně dalších 10 let.

Když jsem si ho pořizovala, čekala jsem, že to bude těžké, ale dokud si to člověk nezkusí, neví do čeho jde. Myslela jsem, že to zvládnu.
Tak jsi měla chodit do útulku a venčit pejsky tam je jich víc než dost , aby sis to vyzkoušela. Neříkej , že máš tolik učení , že si nenajdeš čas na venčení. Spíš ses nabažila a teď jsi jako většina páníčků co chtějí dát psa pryč zjistila , že ti zabírá více času než jsi ochotna investovat. Nevěřím, že ti nikdo nepomůže. Žádný rozumný důvod zde neuvádíš , jen samé prkotiny proč to nejde!

asi tak nějak.

Video border kolie s pěknými triky...

[youtube=https://www.youtube.com/watch?v=WK6MkxA0i sw]

pochopení nepřijde ani z mé strany... a to nejsi schopna obětovat něco ze svého času, když píšeš, jak sis ho oblíbila? asi to zas taková láska nebude... a to budeš studovat příštích 15 let, co ten pes žije? nebo vlastně ne, ty stopro budeš mít i mega náročnou práci...
Pokud ho budeš dávat pryč, tak se aspoň dost dobře starej o to, kam se dostane a nefňukej, jak je to těžké...
A pes ti brání v návštěvách kaváren? A to by se s tebou žádná kámoška nešla projít na hoďku do parku se starbucksem v ruce? Ty jo, proč ti jenom nevěřím...

Nenapsala jsi kolik ti je. Ale pokud víc jak 15 tak už bys měla mít dost rozumu. Nepořídím si tak strašně aktivní plemeno když vím, že časově nestíhám. Nebo to byl náhlý nápad když ses nudila o prázdninách? Nemyslím, že se najde kdokoliv, kdo tohle pochopí. Pes není plyšák. Když nemám čas, koupím si křečka. Když mám čas, ale jsem líná, vyberu si neaktivní plemeno. Vybrala sis psa podle barvy? Štěně je jako mimino. Neumím si představit dát ho pryč..

Taky mám psa a jsem na něj úplně sama. Jakože vážně nikdo nepomůže a jsme v bytě. Je to sakra náročné.. Chápu. Všichni mí přátelé přijali realitu, že mám psisko. Chodí se buď ke mně, nebo ho beru s sebou, co se dá. Ono je to i o životním stylu, zvládat psa. Pokud tedy nemáš dvanáctky a extra aktivní plemeno. Pokud už ho budeš dávat pryč, tak bych si dala záležet na tom, komu.

Ano pes není hračka!A to ještě až zjistíš,že nikam v létě nebudeš moct jet,protože budeš muset být se psem a to nějakých 10-18let...Raději hledej nějakého zodpovědného pánička,který psíkovy dá co potřebuje a ty si už nikdy ,ale opravdu nikdy psa nepořizuj!Vždy když uvidíš štěně,tak si vzpomeň jak jsi ho nezvládala při učení!To si představ ,že máš k tomu rodinu,děti a ještě práci....
A příště když tě rodina bude varovat,jak je něco složité a časově náročné,tak je vyslechni a pořádně se zamysli,jestli náhodou nemají pravdu!
Držím ti palce-nebo spíš psovi, ať najdeš toho správného nového majitele ...

s přítelem Máme v byte psa..ročního křížence. přítel miva ranní i odpolední směny, Já pouze ranní. pejska musíme přes den vozit na hlídání jedné paní ktera má útulek, protože pes není v byte zvykly a štěká tam. to samozřejme vadi sousedum, proto ho musime davat nekam na hlidani.oba jsme pracujici + se musime starat o domacnost, delat nakupy atd atd...a zvladame to. kdyz se chce, tak jde vsechno. a nerikej mi ze si denne nenajdes hodinku, hodinku a pul na to aby si pejska vyvencila. tobe se proste asi jen nechce.

Já spíš nechápu, že bys toho psa po půl roku společného soužití dokázala dát jen tak pryč. Přece už jsi k němu musela získat nějaký vztah, sama píšeš o jeho očích...
Jestli máte dvorek, byť sebemenší, tak ho tam prostě vypusť, dej mu nějaké hračky, ať se zabaví. Z vlastní zkušenosti ti můžu říct, že pro psa je mnohem důležitější láska jeho okolí, pozornost, kterou mu věnují, když už s ním můžou být..., než nějaký komfort...
A tvoje okolí moc nechápu. U nás to bylo podobné, pes se pořizoval s tím, že je "můj", ale nakonec ho všichni tak milovali, že se o něj starali asi víc než já. Ale možná je to tím, že máte pejska jenom krátce. Časem se ten postoj asi změní, až si k němu najdou vztah. Zatím to nějak vydrž. Myslím, že by sis to dlouho vyčítala. Moji nejlepší přátelé byli vždycky psi a jsem strašně vděčná za to, že jsem mohla tyhle bytosti potkat a prožít s nima část života. Kdyby mi dneska někdo řekl, že můžu jeden den v životě prožít s kýmkoli blízkým, co mi umřel, tak bych chtěla vidět své dva zemřelé psy

Toho kafe jsem si nevšimla...

Se psem můžeš téměř všude, jen stačí přemýšlet, panejo, i v hospodě, jak se socializují

Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

Já se obávám, že holka už se ale rozhodla... Že to prostě nedává a psa mít nemůže. Možná by opravdu bylo lepší, aby zkusila najít někoho, pro koho pejsek nebude přítěž. Takhle bude možná pes víc trpět s ní, než s někým, kdo by se mu OPRAVDU věnoval.

to sis měla pořídit plyšáka...